Jdi na obsah Jdi na menu
 

Sály vědomí od Cairo a Neferet

25.01.2011

Sál vědomí – Neferet
Pomalu přestávám vnímat své okolí a v mysli se ocitám ve velkém oválném sálu. Podpatky klapají po černých lesklých dlažicích, jak se vydávám po jeho obvodu, podél polic plných knih. Každá z nich obsahuje jednu vzpomínku. Jsou jich tu stovky. Jsou tu tak staré, že bych z jejich stránek jen stěží přečetla text, ale i nové, které ještě voní právě zaschlým inkoustem. Najednou klapot ustane, jak vkročím na kulatý bílý huňatý koberec uprostřed sálu, v jehož středu stojí velké pohodlné křeslo s malým stolečkem. Schoulím se do něj a zavřu oči. Jen tady můžu vzpomínat a snít nikým nerušena.
 
Sál vědomí – Cairo
Paradoxně, můj sál vědomí není sál v pravém slova smyslu, postrádá zdi, sloupy či strop.
Je to obrovská louka, rozprostírající se kam oko dohlédne. Uprostřed louky stojí strom, ve větvích ševelí tisíce lístků. Co list, to vzpomínka či myšlenka.
Těsně kolem kmene se ovíjejí důležité a zásadní momenty, události, které určují to, čím jsem. Na konečcích větviček se třepetají prosluněné vzpomínky lehké jako dech. Jedna větev je suchá a bez života, její listy jsou zhnědlé a zetlelé. Tam raší nejtemnější myšlenky.
Vnímám hebkou trávu pod nohama, vlahý vánek ve vlasech, vůni slunce, kvítí a svěžího vzduchu, a prostupuje mnou klid.

________________________________________________________________________

Milé dámy - jsem nadšená! :) Tohle byl od vás naprosto úžasný nápad. Oba sály jsou krásné, každý z nich o vás něco prozrazuje... a moc bych vám oběma přála, aby se vám podařily vybudovat. Není to zas tolik nemožné ;-)

Děkuji. Děkuji za tu nádhernou myšlenku, děkuji za vaši odvahu se s námi o to podělit.
Děkuji
 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář