Jdi na obsah Jdi na menu
 

Archiv komentářů ke kapitole 31 1

 

To je...
31.Nad propastí 1.část
Arlen
28. 1. 2011 13:50
.... tak krutý, jak se Sevem zacházíš :( A jestli mu Nagini něco udělá, přetrhnu tě jak hada!!
Bojím se o ně. O oba.
31.Nad propastí 1.část
Elza
28. 1. 2011 15:57
Až tohle praskne, budou na tom... ještě hůř, vjistém směru určitě. Zvlášť Severus. O toho se bojím úplně šíleně. *:-( - Dodatek psaný nakonec: tak už se možná i bát přestávám. I strach má své limity.
-----------
Stála před ním, hlavu sklopenou, nekonečně bílá. Nekonečně tichá. - Severusova.
„Nevím už vůbec nic!“ - To je nás... celá řada. *:-(
Všepožírající bezvýchodnost
Rány, lomoz, nadávky. Přes práh kdosi vletěl, vhozený dovnitř. - Severus se s tím nepáře. Zaplaťpánbů. *;-) Docela by mě zajímalo, jak to dokázal. Sirius se jistě nenechal odvéct dobrovolně.
A než Harrymu klesla víčka, maně ho napadlo, že už ví, kam se jeho magická bolest ztrácí. Všechnu ji viděl v černých očích. - Au!
Sákryš, jsem zvědavá, jak bude Harry řešit následky vílího dechu. Velmi zvědavá! Mezi námi... Harry už Severusovi tyká zcela volně. To byl rychlý pád! Dehonesace rychlostí zvuku.
Na druhého jezdce apokalypsy. - Jak nám ta trojka starých nepřátel hezky spolupracuje.
Rtuť zrádkyně...
Severus tam stál a umíral. - Jo, nemoci pomoci milovanému člověku... *:(((
Ještě chvíli a Siriusovi bude Severuse líto. Ach jo.
Jak dlohou to ještě vydržíš, Severusi? V šestnácti se na zlomené srdce neumírá, ne s kruhem dobrých přátel a šťastnou povahou. Ale v šestatřiceti mít potřetí zlomené srdce a znovu se dobrovolně umrtvit... strunu lidskosti v každém člověku lze napínat jen po hraniční mez. Pak buď praskne, nebo se smrští zpět. Apokalyptické vyhlídky.
Nepřevlékl se, neuvařil čaj, nenalil si sklenku. Vlastně ho to ani nenapadlo.
…A možná má úloha zde jednoduše skončila. - Proboha, Severusi, vzbuď se! Vstávej chlape! Nikdo není bez viny a nikdo nenese viny celého světa. Tohle nejsi ty!
Zemřela ve chvíli, kdy pohlédl na jeho tvář. Tak – klidný. - Harry měl dobrého učitele.
Vybrala si tebe. - Harryho vyznání lásky Severusovi. (I Lily.)
Rtuť spasitelka, o své vlastní vůli dosáhla vyšší úrovně. ??? Ach živote, ty potměšilý lháři.
Bůh neřekl nic. Jen pokrčil rameny. - *:DDDDD Představa přímo Boží!!!
Poprosil... a omluvil se? Projevil vůbec lítost...? Vím, že lítost se projevuje nejtížeji paradoxně právě když ji člověk cítí. Opravdu cítí.
A ten třetí se stalo něco příšerného. Weasley se k Harrymu naklonil, cosi mu pošeptal do ucha, Harry vyprsknul. A rozesmál se. - Harry se odrazil ode dna.
...ale to už Sirius vyletěl ze dveří - Ajajajajaj! Sirius už zase chudák ničemu nerozumí. Ale má to těžké, když se s ním nikdo nebaví. Doufám, že ho Harry zastaví, než Severusovi doopravdy ublíží.
Black to marně zařval ještě několikrát, a potom, zcela absurdně, zatřásl svou hůlkou. „Asi je rozbitá,“ řekl Severus. A zavřel. - *:DDDD To je úchvatná zcéna!!!! Harry to vyřešil geniálně, Sirius se ještě navíc unavil během dolů a zpět nahoru, čímž se přeci jen vyzuřil. Tenhle občasný pes je hotová elektrárna!!! Přinejmenším atomová...
Bachratý polštář proletěl vzduchem, rozplácl se Siriusovi na prsou. I všechny ostatní polštáře. I pohovka. „Proč to udělal?“ ozval se zmateně Remus na prahu. - Sirius, Sirius, Sirius!!! Harry je nebezpečný tvor.
"Lítáš hradem jako vzteklé koště, házíš po sobě gaučem..." *:DDDDD
Tak nakonec i on pochopil, že zrádce vždy zůstane zrádcem. - Vědomým zdrádcem...?!?!?!? COŽE???
Severus šel. Někam. Kamkoliv. - Ajajaj.
Tak teď se vážně bojím
31.Nad propastí 1.část
Cairo
28. 1. 2011 21:22
Docela mě děsíš, nenapadá mě nic, co by Severus ještě mohll udělat, aby prolomil ten Harryho nesmiřitelný hněv. Ale věřím v jeho brilantní a geniální mysl, vím, že to nějak zvládne. Ale i přes to... je to tak smutné, tolik bolesti, beznaděje a zoufalství... když ani rtuť nepomáhá... Opravdu nerada vidím Severuska takhle trpět. A Harryho taky, když už na to přijde. Ty motýlci mi doopravdy vehnaly slzy do očí.
A to nemluvím o tom, že teď jsem vyděšená, co Severusovi udělá Nagini.
Krvácím
31.Nad propastí 1.část
Anabeth
29. 1. 2011 00:49
Mé srdce krvácí, krvácí pro tebe… ach Severusi. Kéž bych mohla zmírnit tvé utrpení a ukázat ti, že naděje umírá poslední a dokud ji máš je za co bojovat. Bojovat do posledního dechu.
obrázek
31.Nad propastí 1.část
alman
29. 1. 2011 07:29
Když Harry vrátil Severusovi Lily, vybavil se mi tenhle obrázek, není můj, ale stejně bych se o něj ráda podělila

http://severus-snape.webovastranka.sk/image/2772/15467_Lilyan_and_Severus-Snape_002.jpg
Ahojky, Arlen :))
31.Nad propastí 1.část
Alice
29. 1. 2011 13:09
Je to kruté. Máš pravdu. Ale Harry měl - a má - skvělého učitele ;-)
Nagini Severusovi sice neublížil... ale protože se už neozvala, obávám se, že tě to neutěšilo... :))
Ahojky, Elzo :))
31.Nad propastí 1.část
Alice
29. 1. 2011 14:36
Přesně. I strach má své limity :))
Jak to Severus dokázal? :D Myslím, že Sirius celkem spokojeně spal - a Severus ho prostě popadl, prohodil krbem... :D
Ano, Harry Severusovi tyká :)) Padl z piedestalu... A stal se z něj člověk ;-)
Díky, jsem ráda, že jsi to poznamenala - skutečně spolupracovali :)) Šlo o Harryho, takže vlastní nenávist šla stranou :)
Ano. Nebýt schopen pomoct milovanému člověku (či nesmět), to je jedna z těch opravdu zlých věcí v životě.
Líto? Nemyslím, že by to byla lítost, spíš Sirius v něm taky začíná vidět člověka...
Rezignace... Musela přijít :) Je to prostě jedna z fází :)
"Vybrala si tebe" - ano, vyznání :)) A taky trochu ode mě, protože tohle jsem si moc přála Severusovi dát :))
Souhlasím - lítost se opravdu vyjadřuje nejhůř, když ji vážně cítíme. A když si navíc myslíme, že si odpuštění nezasloužíme...
:DDD Díky :DD Jsem vážně ráda, že ses mohla pobavit i v téhle kapitole, já vím, že scéna se Siriusem a "znásilněním" byla tak nějak "mimo mísu" tomu truchlivému tónu, ale já prostě musela. Za prvé, když mě to cestou z práce napadlo, rozesmála jsem sama sebe (Remusovo: "Proč to udělal?" mě zničilo :D), takže jsem si přála tam tu scénu někam zapracovat a tady byla tak nějak logická. Za druhé, říkala jsem si, že trocha humoru právě tady určitě přijde vhod :))
Vědomým zrádcem - no, ano... Severus sám sebe jako zrádce vidí, jednou Albuse opustil a připojil se dobrovolně k Temnému pánovi a přísahal mu věrnost, potom (třebaže to bylo správné) zase zradil Voldemorta... a říká se, že kdo zradí jednou, zradí i podruhé. A možná i potřetí :)
Ahojky, Cairo :))
31.Nad propastí 1.část
Alice
29. 1. 2011 16:02
To nejsi sama, Severus taky dojde k místu, kdy už prostě nebude vědět... :))
A díky za motýlky :))) Že sis vzpomněla spolu s Harrym :))
Ahojky, Anabeth :))
31.Nad propastí 1.část
Alice
29. 1. 2011 18:00
Jsi tak milá :)) A Severus si to rozhodně od tebe zaslouží, veškerou podporu :))
Re: obrázek
31.Nad propastí 1.část
Alice
29. 1. 2011 18:27
Je krásný :)) Už jsem se s ním jednou setkala, ale ne v takovém komplexním zapracování, takhle je mnohem hezčí :))) Díky za odkaz!