Jdi na obsah Jdi na menu
 

Archiv komentářů ke kapitole 31 2 1. část

 

ÁÁÁCH
31.Nad propastí 2.část
ragnar
28. 1. 2011 10:23
zase si mě rozbrečela......
mám jenom malou bezvýznamnou připomínku: nechápu proč Harry nechtěl ty smrtijedy zabít, já bych žádné slitování neměl.......
Ale samozřejmě chápu, že píšeš tak jak to cítíš.
Dobrá práce
:D
31.Nad propastí 2.část
Gigi...
28. 1. 2011 10:41
ANO... :D konečně... :D musím rychle na zápočet a zkoušku, ale musela jsem počkat, přečíst vše a napsat ti sem, že tě prostě zbožňuji... :D teď musím spěchat a koment hodím později... :D
:D
31.Nad propastí 2.část
Janči
28. 1. 2011 10:44
čo to krucinál bolo? takto ma ničiť tým, že ho Harry nenávidí. Skoro som vletelá do toho monitoru a prefackala ho. Bože, neuveriteľná kapitola. Každý piatok sa trasiem a čakám čo nového napíšeš. Bolo to totálne super.
...
31.Nad propastí 2.část
Rowene
28. 1. 2011 10:56
sakra to byl nářez. A ta akce s Lamiou, kdybych nebyla přesvědčená o konečném happyendu... Kolik bude ještě kapitol? Doufám, že se ještě neblížíme ani zdaleka ke konci?
............................................
31.Nad propastí 2.část
Willy Wonka
28. 1. 2011 10:57
tak tohle je zatím nejdokonalejší kapitola. zapomněla jsem dýchat... už mi odumřel mozek? asi jo,protože nevím,co napsat. jdu si na zahradu zapálit,pak si dám sprchu a pak napíšu,jo? (nutíš mě porušovat moje zásady. konkrétně nekouřit ve všední dny.)
Re: ...
31.Nad propastí 2.část
Willy Wonka
28. 1. 2011 10:58
já už bych právě chtěla,abychom se blížili. protože tohle se nedá vydržet :D
:P
31.Nad propastí 2.část
Janči
28. 1. 2011 11:07
Súhlasím s Rowene, i když je to niekedy hrozné, táto poviedka je jedna z najlepších a musí sa písať ešte "roky".
Bože...
31.Nad propastí 2.část
Fallagela
28. 1. 2011 11:16
Tohle od něj bylo nevyslovitelně kruté, i když chápu, že to byl svým způsobem průchod očistcem, ale i tak to od Harryho bylo celou dobu nevyslovně kruté...Aspoň, že se usmířili...Na to jsem celou dobu čekala a kdyby to mělo trvat ještě dýl tak se zblázním...A teď!!! Další viteál, proboha nedopusť, bay dalším viteálem byl Severus nebo Harry, bože to už by vážně bylo něco, co by nemohli přežít, ani jeden. Doufám, že toho Iskariota se Severus dokáže nějak zbavit, třeba ho může zazdít jako to udělal Harry se svým Iskariotem...
...
31.Nad propastí 2.část
nika
28. 1. 2011 11:18
páni, tak to bolo...z jednej časti strašné utrpenie, no na konci obrovská úľava, aspoň na chvíľu
toto bola veľmi emotívne silná kapitola, ktorú som čítala úplne bez dychu, výdych prišiel až po prečítaní posledného riadka :D
veľká vďaka za toto úžasné dielo Alice
chudák Sev
31.Nad propastí 2.část
Zulík
28. 1. 2011 11:20
Myslím že je jasné že Heri je Viteal-dúfam že to Sev nezistí ale Heri ano.
Som pobúrená že nikto nevenoval pozornost Heriho výkonu so smrtijedmi a nadšená jeho manipuláciou zo Severusom.
Toto bol další skvelí diel.Dakujem.
konecne
31.Nad propastí 2.část
sion
28. 1. 2011 11:35
No to byla dnes jizda:) Zahojila jsi moje jizvy, ktere jsem mela po predchozi kapitolce. Co se muze stat horsiho? Ale verim, ze ty bys na neco urcite prisla. Ehm, ten dalsi viteal - doufam, ze to nebude Harry nebo Severus:) Nebo ze by aspon ten artefakt, co ma Albus od Lamie jim mohl pomoct. Tesim se na dalsi patek:) Jsi uzasna Alice
Asi mě to zabije
31.Nad propastí 2.část
CorCaroli
28. 1. 2011 12:01
Celou kapitolu jsem probrečela. A nejhorší na tom bylo, že potom hned volali z nové práce, do které nastupuju od prvního, a já byla celá naměko. To si o mě budou myslet hezký věci.
Bylo to úžasné, nádherné, ještě pořád se mi chvěje žaludek a celý týden nedokážu myslet na nic jiného, než na pokračování.
Děkuji.
Merlin ti žehnej
31.Nad propastí 2.část
Zrzka
28. 1. 2011 12:19
Tisíceré díky Alice, že jsi nás nenechala tak dlouho trpět se Severusem... nemohla jsem ani dýchat... ty jsi nechala Severuse shořet na prach a teď ho donutíš povstat z vlastního popele... je mi to jasný...
Harry je ale pěknej kruťas... to nechápu, jak to mohl vydejchat... on, takovej cíťa, srdce na dlani... to jsem z toho jelen, srnec a daněk dohromady...
A teď bych si dala řádnou dávku romantiky... děkuji :o)
tak a je to tady:-)
31.Nad propastí 2.část
Misule
28. 1. 2011 12:32
předně ti chci Alice vážně moc poděkovat, že jsi kapitolu nerozdělila, nevím, co bych dělala, kdybych na vysvětlení musela čekat další týden. Opravdu moc děkuji!:-)
Takže Severus, vrtal mi hlavou, ano....zvlášť po tvé minulé odpovědi na můj komentář, opravdu se vysvětlila jeho únava;-) Voldemort ho tedy ovládal pomocí iskariota ve spánku....Severus tedy přímo nevěděl, jen podvědomě tušil a přitom ještě stíhal zachraňovat Harryho a vymýšlet obezličky, aby tak Voldemortovi neprozradil důležité.
Co mě ale totálně dostalo, byl Harry. Tohle pro mě bylo opravdové překvapení. To, že veškeré Severusovu utrpení, bylo cílené. A že to opravdu bylo utrpení, ne po kapkách ale valilo se tu proudem a bylo zatraceně cítit. To jak všechno Harry pochopil a to jak jsi vymyslela do detailu vysvětlení se zlatonkou, Dolohovem....dokonalé.
Já tu Harryho přímo ZBOŽŇUJI!!!
Říkala jsem si, jestli se náhodou neotevřou staré rány, když Severus není s ním. A taky že jo. A ještě to bylo pro odpuštění tak důležité.
Ad viteál...asi se dá předpokládat, že se držíš kanonu a viteál je Harry. Na vyřešení téhle situace jsem hodně zvědavá. Tedy jestli se to vyřeší:-) nějak teď nevím, čím by měla skončit první část Klíče, když vím, že máš v hlavě pokračování. Tak nějak jsem si představovala, že zabijou Voldemorta a budou žít šťastně dlouhá léta:-)
Jo ještě jedna scéna mě dostala a to Elysejský klíč houpající se na Severusově hrudi a jeho prohlášení, že udělá cokoliv. Tohle bylo definitivní. Ovšem jak tohle asi vnímal Harry, určitě by ho nejraději zulíbal a řekl mu o odpuštění, ale musel čekat, než si Severus odpustí sám. To muselo být zatraceně těžké.

No blíží se konec a....nějak mi to vůbec nedochází, jako že za chvíli budou pátky bez Klíče????? Auauau:-(
dodatek
31.Nad propastí 2.část
Misule
28. 1. 2011 12:49
měla jsi pravdu, zaskočila jsem k minulé kapitole k proslovu Voldemorta :-)
To on chtěl naše spojenectví, ano, je to jeho myšlenka, najít tě a vychovat, řekl mi to už onen první den, kdy mi přichvátal prozradit věštbu…“

jak to mám teď chápat??????

Teď se mi pořád v hlavě honí, co s tím posledním viteálem a co s Voldemortovým iskariotem v Severusově hlavě?
dakujem
31.Nad propastí 2.část
ailam
28. 1. 2011 13:20
úžasná kapitola, strašne sa mi páčila....dnes mám narodeniny a toto bol ten najúžasnejšííííííí darček na svete, dakujem
Dokonalost
31.Nad propastí 2.část
Salazaret
28. 1. 2011 14:38
Alice? Jak ty to jen děláš?

Tohle byla opravdu nádherná kapitolka. Krušná, chvílemi zlá, ale dokonalá! A ten konec?

Jak jsem psala předtím myslela jsem si, že to bude Istariot v Harrym, ale spletla jsem se... Jak jsi psala, on by nezvládl ten lektvar a vše ostatní...
A, že to byl skutečně Severus? Měla jsem si to přiznat hned... Kdo jiný to taky mohl být?

Jsem ráda, že Nagini je mrtvá, ale obávám se posledního Viteálu. Tím, že jsi na něj v téhle kapitolce poukázala víc než jednou... Něco to znamená a bojím se toho. Ale nemám strach... Víš jak to myslím, Alice? Ani já sama nevím... ale prostě to tak je...

Pro mě je hodně těžké ukazovat veřejně mé vlastní city... Věříš, že jsem ještě v životě nikomu neřekla Miluji tě? Ne z úpřímné lásky... To slovo mi nejde říct, neumím to... Hodně lidí mi to vyčítá...
Ale teď bych ho klidně vykřičela do světa... Možná to zní zvláštně, ale je to tak... Děkuji Alice... Děkuji za lásku, kterou nám dáváš slovy, která jsou napsaná... Děkuji za lásku Harryho a Severuse... Děkuji za vše...

Miluji, Alice... konečně jsem si uvědomila, že prodlévat ve snách není dobrý nápad... Musím milovat jinak bych ztratila lidství... Sama sebe...

Děkuji za jejich usmíření...

Tvá Salazaret
Bolí mě hlava,
31.Nad propastí 2.část
LoLo (anime-a-povidky.blog.cz)
28. 1. 2011 14:54
celý jsem to probrečela. Prvně smutkem, potom zoufalstvím, vztekem a nakonec bezradností. A štěstím.
infarkt
31.Nad propastí 2.část
emmm0
28. 1. 2011 15:07
tak to bylo moc........
když sem dočetla první část málem sem se pomátla......nejdřív sem psala koment ale pak sem to nevydržela a musela číst dál......
nevim ani čim začít....prostě celý dvě kapitoly sem obulela......a to se mi ještě u ŽÁDNÝ povídky nestalo že bych takhle brečela....bože sem v pytli...
začáteční harryho záchvat byl strašnej........nejde to jinak popsat...bylo to prostě krásný..jak si popisovala jeho pocity a bolest....když tam přišel severus...no prostě..nemám slov.......... harryho odmítání bylo strašně bolestný...a hlavně když si to líčila ze severusova pohledu........
nejhorší byl konec kapitoly....to sem fakt myslela že se picnu....četla sem to tak horečně že sem se pak musela vrátit a to bylo ještě horší......
u tvého líčení jak oba umírají sem brečela asi nejvíc.....řikala sem si že to sice nemůže bejt možný ale co kdyby náhodou.........
jako fakt hodně se se bála že by to sevie nemusel zvládnout a pak na ošetřovně už sem byla přesvědčená že mu harry odpustí ale on řekl jen:A mohl byste ho zase laskavě zrušit?“ v tu chvíli sem měla chuť ho ZABÍÍÍÍÍÍT ikdyž mám jinak harryho mooc ráda.......
a asi nejhorší bylo když za ním pak sevie přišel k portrétu a on mu řekl jen ať jde domů aby nenastydl.....to už mě totálně dostalo ale taky mi to připomělo že tam vlastně stál když odprošoval lily když jí řekl mudlovská šmějdko....takže deja vu......:D
no a pak když tam za ním harry přišel......do poslední chvíle sem nevěděla jestli mu odpustí...z těch prvních vět mi přišlo že ne ale pak.......nedá se to popsat.....nechápu jak někdo může takhle krásně vylíčit tu situaci...totálně mě to chytlo za srdíčko......
dobře nebudu brečet:
„Dobře… Mohl bys za mnou přijít?“
„Vždyť už jsem na cestě,“ usmál se Albus, „sdílel jsi se mnou tolik utrpení; Merlin ví, že mne nic nezastaví, abych s tebou směl prožít i tvé štěstí.“
to bylo tak pěkný........ááách:)
a nejlepší konec s lily
„Lily,“ zašeptal potichu; tak, jak se šeptají ta nejsvatější tajemství, „Lily… On se vrátí domů.“
to už se mi valily z očí proudy slz štěstí....
co to se mnou děláš??
vůbec si nedovedu představit že bys to sekla na konci první části kapči a museli jsme čekat na příští pátek....to bych se asi buď zbláznila totálně nebo bych musela usnout nebo nevim každopádně bych asi dostala infarkt....to bys ale byla hooodně zlá......to bys nám neudělala....brrrrrr jen na to pomyslim.....
sirius a jeho On tě znásilnil? mě totálně dostalo......ale dojalo mě jak na něj harry hned zakouzlil aby nemohl severusovu ublížit...:)
mooc se těšim na další kapču..:D něco mi říká že se tam stane NĚCO velice podstatného pro oba naše aktéry:):)
no trošku sem se rozepsala...chichi.....
každopádně hodně zdaru a už se měga těšim na další kapču...
páááá
dodatek
31.Nad propastí 2.část
emmm2010
28. 1. 2011 15:14
jo ještě sem se chtěla zeptat kolik plánuješ kapitol a jestli je pravda že bude pak nějaký pokráčko.....
vůůůbec si nedovedu představit pátky bez téhle povídky!!!!!!
grrrrrh
31.Nad propastí 2.část
gleti
28. 1. 2011 15:34
to je zvuk padajícího kamene, který mi spadl ze srdce. přiznám se bez mučení, že jsem po minulém pátku váhala jestli si mám dnes Elysejský klíč přečíst, jestli ještě snesu více Severusovi bolesti.

A jsem ráda, že jsem vytrvala, přestože první část jsem utírala tekkoucí slzy, ale druhá mi to vrchovatě vynahradila. Dík.
začala...
31.Nad propastí 2.část
Veja
28. 1. 2011 16:06
...som čítať tvoju poviedku a musím povedať, že patrí k tým, čo zbožňujem :) Len tak ďalej a nech ti pribúdajú čítajúci :)

A myslím, že meniny budem mať krásne 4.2 :)
Dokonalé!
31.Nad propastí 2.část
Katrin
28. 1. 2011 16:32
Perfektní! Vím, že to není moc originální, ale nevím co víc napsat. Prostě dokonalé.
Vlastně vím! Tvůj popis pocitů člověka, který je na dně (nebo si to alespoň myslí) byl naprosto přesný. Nebudu předstírat, že se mi kdy stalo něco tak hrozného, jako Severusovi v tvém příběhu, ale docela nedávno jsem zažila něco, co bylo mou osobní tragédií a chovala jsem se přesně tak, jak jsi to popsala. Myšlení jako by se odpjilo od těla, což je v té chvíli svým způsobem milosrdné a svět kolem sebe vnímáš jako v mlze. Funguješ jako robot, na autopilota. Každý den vstaneš, uděláš co je třeba, jdeš spát... a znovu. A pak taky, přesně jak jsi psala, když pomine i poslední naděje a máš pocit, že tohle je úplný konec, uvědomíš si tu nekonečnou svobodu - jsi na dně, nemáš co ztratit a tak můžeš cokoli. Už totiž nic neriskuješ, hloub už to nejde. Jako bys mi psala z duše.
Děkuju za dnešní kapitolu a netrpělivě očekávám další.
...
31.Nad propastí 2.část
Profesor
28. 1. 2011 16:35
Tak se mi to nezdálo, vážně byla kapitola dlouhá.
Nejsem v kondici na dlouhé komentáře - choroby, jsou mrchy, a tak ti jenom poděkuji za zážitek a Harryho brilantní plán.
:')
31.Nad propastí 2.část
Rochelle
28. 1. 2011 17:30
Hlavou se mi rozléhá chór, který zpívá: "JOOOOO!" A už zase bulim.... po několikáté....
Konečně vím, jak se páří Lamia...
31.Nad propastí 2.část
Elza
28. 1. 2011 17:49
...a nedivím se, že je na vymření. *;-D
Tak Harry si nakonec promluvil se všemi, s každým chvilku, řekla bych. *;-)
---- ke kapitole:
...a Nagini byl roztržen, rozerván na kusy, lehce jako stéblo trávy. Jeho části dopadly na zem s tupým žuchnutím. - Nic nechápu.
A doprčic!!!!
Nechce Trillium. Přišla si pro Harryho. - A sakra!
... nesnáším hady a ty jsi ta nejhadovitější hnusná věc... - Uršula je skvělá. Vždycky překvapí. Copak to přinesla? Esenciál? Lily si ho sama nosit nemůže? Hůlka? Ten 'Harry' má hůlku? A Lamia mu rozumí? Hu! Soukromé Severusovo zelenooké peklo.
„Harry, ty… svítíš.“ - Bože! Na takovou vzdálenost!
Zbraně nic necítí. Prostě fungují.
„prosím tě… Kdyby ti to nevadilo… Mohl by ses už zhasnout? Trochu mě to znervózňuje.“ - Kolik síly do toho štítu Severus dal? Obávám se, že Harry hned tak nezhasne... *;-)
"Prosím tě, dej mi pěstí." - Harry se zas projevil. Dokud je zaštítěný, tak se ho nikdo nedotkne, ne? *;-)
„Ano,“ řekl Albus; dávno uměl lhát bez mrknutí. - Sakra.
„Jdi domů,“ řekl. „Nastydneš.“ - *:DDD To je tak krásně absurdně smutné, až se musím smát.
...a další den skončil, zastřelený na útěku. - Jééééé!
...Mluvil pravdu. Vzal si to Veritasérum, nic neriskoval, musel si být jistý, že mu nikdo z nás stejně věřit nebude… Tak proč se nepobavit? Proč mi to později nevmést do tváře, vždyť jsem ti to tenkrát říkal, proč jsi jen neposlouchal?... Velice logické. Dva viteály. DVA!
Byl tam! Chytrý Harry... *;-)
Bod zlomu a jsme tam! Hurá!!! Dobře to dopadne, dobře, nezlomil se - došlo ke zpětnému švihu. Ufff, oddychla jsem si. Asi tušíš jak.
a… a každý dělá chyby. To je v pořádku, víš? Ty taky můžeš. Můžeš, vážně, věř mi. Prosím! Já ti tu chybu odpustil. - *:DDD Svítím jak sluníčko.
Harry se vzlykavě rozesmál. „Severusi, ty jsi tak neskutečně tvrdohlavý!“ - Ano, při tom smíchu s Ronem... byl už rozhodnutý, vše rozmyšleno, obě nohy pevně zapřené. Já stojím a čekám. Bravo Harry! Už neklesal, už stál. Proto jednal se Severusem tak suverénně, proto mu vrátil Lily. Věděl, že Snape nezradil a že se potřebuje sebrat, vstát a jít dál. Ale že mu to tedy trvalo...!!! *;-D
Tak který z nich je posledním viteálem? Severus? Harry? Lily? Já už raději snad ani nepřemýšlím...
Krása. Prostě krása. Nádherná kapitola. Díky, Alice.
jsem v nebi :-D
31.Nad propastí 2.část
Bacil
28. 1. 2011 18:00
Tak tohle byl fakt nářez :-D Brečela jsem tu jak malé škvrně :-( , ale ten konec mně fakt dostal. Krása. Jsem fakt štastná, že se Harry vráti k Severusovi.
No jdu si teda koupit hooodněě velkou čokoládu na další kapitolu. Tu masáš srdce po dnešku fakt potřebuji uf to byla jízda :-D
vzpamatovávám se
31.Nad propastí 2.část
Nade
28. 1. 2011 18:32
Žasnu nad tím, jak dokážeš popsat pocity. Celou povídkou mě to provázelo. Nejprve mě drtilo zoufalství, abych se pak propadla do naprosté a nekonečné deprese. Malinkatý záblesk naděje udusil šok. Vážně jsem se bála, že Severus pomýšlí na to, že radši umře. A pak ta nepopsatelná hrůza a utrpení, kterou Severus cítil, když Lamia požírala Harryho.
A pak doufání - už to bude dobré? Proč Harry? Proč mu konečně neodpustíš?
Závěr mě uzemnil stejně jako Severuse. Voldemosrtům Iskariot?! Zase se potvrdilo, že největší chybou v boji bývá podcenění nepřítele.
Takže teď se raduji z okamžiku štěstí a snažím se nemyslet, že existuje ještě jeden viteál ...
It´s alright? Teď jo! Díky!
já z toho jednou umřu
31.Nad propastí 2.část
Mouldýně
28. 1. 2011 18:33
Během celé kapitoly jsem střídavě umírala a byla nadšená a ježíšmarjá, ten konec, to bylo úžasný, mám pocit, že jsem si vyplencala hormony štěstí na další týden dopředu :3
bože díky, že jsi to neukončila, žes nebyla zlá a nechala jsi je usmířit... že já Voldyho mám ráda, tak tady bych z něho nechala udělat placku XDD Hajzlík jeden.
(ten komentář je tak chaotický, jak se cítím, cítím se velmi šťastně a mám problém dát dohromady něco srozumitelnýho ;D)
...Alice
31.Nad propastí 2.část
Elza
28. 1. 2011 19:36
Úplně jsem zapomněla zmínit, jaks je mistrně oba protáhla peklem ztráty milovaného člověka. Vždyť si zemřeli dá se říci před očima - u Severuse to platí do písmenka a Harry to měl přes nitrobránu v přímém přenosu. Doplněné obrázkem hroutícího se Albuse.
Šílené. Prostě šílené!
ještě k té scéně s klíčem
31.Nad propastí 2.část
Misule
28. 1. 2011 20:07
Když se ho Harry ptal, jestli si myslí, že už má právo ho nosit.....čekal, že řekne, že má, protože jeho rodiče nezabil. Ne větu "chtěl jsi to"....proto to sakra...
Třídím si myšlenky;-)
:))
31.Nad propastí 2.část
Saskya
28. 1. 2011 20:26
ááách, nedýcham
naprosto úžasná kapitola :)
som strašne šťastná, že to dopadlo, ako to dopadlo :)
ďakujem za kapitolu
...:'(
31.Nad propastí 2.část
Marska
28. 1. 2011 20:55
Ahoj...to bylo tak úžasný, že už zase bečim...:( :)
Od Harryho to bylo hnusný, jak si jenom ověřoval, jestli ho pořád miluje - ale hlavní je, že mu nakonec úplně odpustil..:))
Teď, když se tedy vrací domů...bude půlkapitolová romance? :P :))
Jinak super kapitolka! ;))
nenacházím slov...
31.Nad propastí 2.část
Jean
28. 1. 2011 21:04
Mě opravdu došly slova. Už nevím, co mám do komentářů napsat. Chtěla bych Ti opět velice poděkovat za každé slovo a větu, kterou napíšeš. Jsi jednoduše dokonalá a naprosto nepřekonatelná autorka. Každá kapitola je neopakovatelný zážitek.

Při čtení jsem opět byla hned několikrát v naprostém šoku, některé pasáže jsem musela číst pořád dokola, abych je nechala pořádně doznít a pochopila je v plném rozsahu. Někdy jsem se musela zamyslet, někdy jsem se zase pobavila, ale na konci kapitoly jsem si neskutečně vydechla.

Jsem opravdu ráda, že jsi nás ušetřila a neutla kapitolu v nějaké hrozné chvíli... třeba jako když Lamie zabila "Harryho"...

Moc se těším na další vysvětlování... a ještě jednou díky...
Děkuji,
31.Nad propastí 2.část
Katherine
28. 1. 2011 21:05
že díky tomuto příběhu prožívám mnohem víc emocí než v reálném životě. Myslím, že to mluví za vše. Děkuji.
Nejlepší
31.Nad propastí 2.část
Kat
28. 1. 2011 21:14
ze všeho: Merlin žehnej Zmijozelu...
...
31.Nad propastí 2.část
Narn
28. 1. 2011 21:22
Mohla si nás podusit ještě týden :) jenom by nám to prospělo. Jsme rozmazlení :D kapitola se mi líbila, mělo to šmrnc :) když jsem to dopoledne četla, napadlo mě hodně otázek, ale teď jak jsem si to přečetla podruhé, v klidu, tak je mi všechno jasné ;-) i tobě Alice pěkný víkend :) budu se těšit na další kapitolu :)
Promiň
31.Nad propastí 2.část
Mája
28. 1. 2011 22:04
Alice,
Až mi zase začne tlouct srdce a začnu dýchat, tak si to přečtu ještě jednou a pak znova. Možná se konečně dozvím i něco důležitějšího, než jen děs, hrůzu, utrpení a bolest. Ten závěr mi dal naději, že si to příště dokážu snad trochu vychutnat. Pak se možná ještě zapojím do diskuse. Teď na to prostě nemám sílu.
Merlin ti žehnej...
nemám slov
31.Nad propastí 2.část
marci
28. 1. 2011 22:06
Merline - to byla taková síla, že už půl hodiny sedím zabořená v křesle neschopná pohybu, souvislé myšlenky ani ničeho jiného. Absolutní ochromení...
...Marně vzpomínám, kdy jsem byla tak naprosto učarovaná nějakým příběhem, kdy naposled jsem po dočtení tupě zírala před sebe ztracená v jiném světě ....
Opravdu nemám slov. Hluboce se klaním.
a-sisi.wgz.cz
31.Nad propastí 2.část
assez
28. 1. 2011 22:16
…takže Harry vážně bude muset umřít? Už zase?
Prosté...
31.Nad propastí 2.část
Haku
28. 1. 2011 22:18
....I Love You.
Na dně svých možností
31.Nad propastí 2.část
Mariana
28. 1. 2011 22:29
Co mám proboha na tohle napsat, když mi slova došla asi tak před deseti kapitolami? Přibližně. Jsem totálně bezradná.
A vážně... Nevím teď přesně číslo kapitoly, ale je to nějakou dobu, co jsem oněměla. Tehdy. Z toho, jak moc silné to bylo TEHDY. Teď jsme tady, v této fázi příběhu... a... Jak můžu reagovat, když už to všechno mnohonásobně překročilo můj „strop“ reakceschopnosti? Schopnosti alespoň přibližně vyjádřit, co to ve mě vyvolalo?
Ale ozvat se musím. Dát vědět musím. A musím se pokusit vyjádřit aspoň něco. Zase. I když to bude nedostatečné.
Předně – četla jsem asi tři hodiny v kuse. Nádhera. Opravdu... nádhera. (A to jsem původně předpokládala, že si to aspoň rozdělím a zatím si přečtu jen první část, když už jsem neodolala a začala číst hned v pátek) Vysmála jsem se sama sobě. (Ehm... kdybys to čistě hypoteticky ukončila v tom místě, kde končila první část... Nagini... no tak... UF. To by bylo děsivě kruté. A vlastně... upřímně... kdekoli jinde to utnout... před pravým koncem... by bylo zlé.
Takže děkuji poprvé, Alice – ten konec jen umocnil prožitek z celé kapitoly.
To téma... Neskutečná láska smíšená s neskutečnou nenávistí. (I když tedy... ta nenávist trvala jen kratičkou dobu, naštěstí.) Povedlo se ti neuvěřitelně mrazivě úplně jej zpracovat. Nevěřila bych, že je to možné.
Magická bolest... Tak to mě dostalo, nečekala jsem... Přišlo to tak náhle. A potom... Severus... a jak mi došlo, že přijde i druhá fáze... Uf. Ale jeden z (kupodivu nadměrného množství) okamžiků, který mi (skoro) vehnal slzy do očí – jak byl do té místnosti vržen Sirius. Už od věty „Přes práh kdosi vletěl, vhozený dovnitř“ mi to secvaklo a „srazilo na kolena“. Strašně silný okamžik. No a jestli jsem si tedy na začátku čtení chvíli myslela, ž se nic nestane, když si přečtu aspoň kousek a něco si nechám na později, scénu v koupelně jsem vlastně ani nečetla, to se prostě přede mnou taky rychle a plynule odehrálo - a skutečnost, že čtu, jsem si uvědomila až poté, co to skončilo. A pak už jsem byla „ztracená“. Ještě jedna věc k tomuhle – vše, co Severus v té koupelně dělal i jen cítil... a Harry to viděl... říkala jsem si – co je špatně? Proč to s ním nehne? Jsem ráda, že jsem se odpovědi dočkala. A že ta odpověď mě aspoň částečně uklidnila.
Severus a jeho pocity. To jsi nám vyobrazila takovým způsobem, že jsem si jenom říkala - aha, Alici se to povedlo – přichystat Severovi peklo na zemi. A u jisté scény poté jsem se sama sebe ptala – co je víc, než peklo, očistec? Nevím, Alice, jak to pojmenovat. Ale při scéně s Lamií jsme se tam podívali.
Jak já nechápala, kde se v Harrym vzala ta lhostejnost a klid! To bylo hodně ubíjející.
Huh... nechci si domýšlet, jak by to dopadlo, kdyby Harry Severovi Lily nevrátil...
Sirius. HA! Proč mi tady připadá o hodně jiný než kdy předtím? Než ve kterékoli dřívější kapitole? Nechápu. Ale asi poprvé (nebo prostě jen tolik výrazným způsobem) mi tu přišel jako člověk. Poprvé se tu u mě projevil lehký závan sympatií. Zajímavé. Merline! Fakt jsem ho v téhle kapitole měla ráda! *nevěřícně si šáhla na čelo – ale ne, nemá teplotu*
Ok. Teď asi přiznám, že jsem špatný čtenář... nebo prostě jen hloupá, ale prosím o vysvětlení – ohledně těch motýlků, co vyčaroval Remus.... Proč se Harry nesměl pohnout?
Tak... samozřejmě, že jsem věděla, že tamto nebyl Harry :-) Ale došlo mi to jednak až tehdy, kdy ho Lamia začala porcovat na kousky, jednak jsem trnula hrůzou, koho že to teda porcuje, když ne Harryho. Že to byla Lily... Geniální myšlenka. UF podalší.
Takže ano... Severus v téhle scéně... marně vzpomínám, kdy jsem ho „viděla“ trpět podobně ukrutně. A nemůžu si na nic vzpomenout. Nebo spíš – kdy by mi ho bylo víc líto.
Jo – abych nezapomněla – Uršula maximálně bodovala :-DDD
Fáze, kdy jsem to začala vzdávat a čekala hromadný masakr (i když jsem věděla, že ještě není konec a někdo by přežít přeci jen mohlo - i přesto) – okamžiky po zjevení se Severova patrona. Tohle ani nemůžu víc komentovat.
Re: Na dně svých možností
31.Nad propastí 2.část
Mariana
28. 1. 2011 22:30
Jeden viteál... dva viteály... Nelhal! Tak přece! :-)
To, co Voldy říkal, bylo až příliš šílené, aby to neBYLA pravda.
Poslední viteál asi bude bolet, ne? Teda aspoň to zjištění...
Ano, taky jsem si říkala, že jistě zkusí Elysejský klíč. Ale tohle jsi stejně ještě úplně nedovysvětlila, Alice, že ne? Proč ho nechtěl přijmout? Pokud jo a mě to zase nedošlo, já si klidně ještě zapřemýšlím.
Voldemortův Iskariot je tak moc dokonale geniální vysvětlení, až mě z toho mrazí. Zvlášť co se týče těch dveří, kam Severus ve své mysli nechodil. Protože jak jinak by to neodhalil, že? Klaním se. Takže přece! Něco v Severovi. Zradil, a přesto z toho vyšel jako lilie. Já nemám dostatečných slov obdivu, Alice.
Děkuji, Alice. Děkuji.
nemám slov
31.Nad propastí 2.část
Cairo
28. 1. 2011 22:58
Právě se vezu na obrovský vlně euforie :D Po vší té bolesti a temné bezvýchodnosti první půlky kapitoly a většiny půlky druhé jsi nám poskytla tak úžasnou ukázku lásky a oddanosti, že nad tím zůstává rozum stát. Vážně nechápu, jak tohle děláš, že mě do toho dokážeš vtáhnout takovým způsobem, že se mi v očích střídají slzy zoufalství se slzami úlevy a štěstí. Takovouhle jízdu na citové horské dráze jsem nezažila už hodně dlouho. Opravdu, netuším, jak to děláš, ale jen tě pro Merlina prosím, nepřestávej!
Re: Re: Na dně svých možností
31.Nad propastí 2.část
Mariana
28. 1. 2011 22:58
Tak. A teď mi došlo ještě pár věcí... :-) Zajímavé, jak to ve mě postupně doznívá...
A mám pocit, že další kapitola bude... Jak to říct... Nevím, jestli si ji nechat jako útěchu, nebo ji číst až tehdy, až budu "v pohodě".
Tedy...
31.Nad propastí 2.část
Bellatrix Black Lastrange
28. 1. 2011 23:06
Řekni mi Alice, jak může člověk, který má momentálně ve svém osobním životě naházeno takových sraček, že by se nejradši neviděl... Jak může takový člověk, na to jak je zatraceně nešťastný nemyslet a číst? Číst a usmívat se při usmíření Severuse a Harryho... taky bych potřebovala takové usmíření, zřejmě nejen jedno. Já myslím, že to hodně vysvětluje. Tenhle příběh má neuvěřitelnou duši, takou tu trpitelsky oblíbenou, nevím pořádně jak, ale daří se ti držet, veškeré čtenáře, kteří sem zavítají.
Tedy já vím proč se drží (každý si v tom totiž hledá to svoje, někdo chce číst, někdo se vžívá). A není to jen o tom, že máme rádi Severuse a Harryho, je to o tom, že máme rádi tvého Severuse a Harryho. Težko by se o nich dalo uvažovat jako o kanónových či nikoliv, ne... oni mají duši.

Severus i příjde i přes své zlomené chování, tak Snapeovsky zlomený, že to až možné není. Mám ráda temné povídky, s dramatickými situacemi, mučením... a ano láskou. Protože ona ta láska vážně hory přenáší.
Pečlivě jsem si po své pravici čmárala poznámky a postřehy, mám je tady, vím, že by sis je určitě ráda přečetla (jelikož jsi holt autor, jako každý jiný... zvědavý :) ), ale nemám sílu číst komentáře podemnou a mám takový dojem, že mnoho z toho co bych ze sebe vysypala bylo již řečeno, nakousnuto či jako laboratorní myška rozpitváno.
Nechci tě nutit číst pořád ty samé kravinky...:)
Každopádně, musím se skromně přiznat, že jsem o té možnosti iskariota za Severusovými "tajnými" nezlomnými dveřmi, tak trošku uvažovala. Nebyla jsem si přirozeně vůbec jistá, další moje zběsilá teorie se týkala Lily a jejího esenciálu (ostatně i ten sehrál velkou roli...), ale jsem velmi ráda, že se tahle teorie nepotvrdila, byla opravdu dosti šílená.

No nic, jdu se snažit žít svůj zmařený mladý život opuštěného umělce, tak abych se někdy, snad jen na chviličku přiblížila opět té pohádkově hororové rozechvělosti...

Díky za tvé příběhy Alice.

A myslím, že pokud bys náhle zmizela, budu tě osobně pronásledovat, tak jako to skoušely stovky a stovky u naší drahé zahraniční Josephine Darcy, když se tak náhle odešla... nuže neutíkej nám a nepiš do šuplíčku. A skromně dodávám osobní a niterní poznámku, piš o Harrym, protože jakkoliv každá slečna vykládá, že ho nenávidí, stejně ho tajně ve svých představách potřebuje občas vidět s jistým temným překrásně přízračným profesorem lektvarů....
Merline,
31.Nad propastí 2.část
Alex
28. 1. 2011 23:13
to byla houpačka! Vlastně ne houpačka, ale skok do propasti a pak anděl, co mě vynesl až do nebe...
Ano, umíš emoce neuvěřitelně (vlastně velmi uvěřitelně) popsat, umíš je vzbudit a živit, vrháš nás do hlubin a vzápětí vedeš po vrcholcích. Ale když jsem si dnes četla komentář Salazaret, zase jsem si uvědomila, že dokážeš ještě něco důležitějšího - měníš nás - posouváš snem do plnějšího prožívání reality. A to je něco, co zdaleka není samozřejmé - to je umění větší než dokonalá zápletka, bravurní dialogy, rafinovaná gradace, vytříbené metafory...
Alice, díky!
Úúúúžasnééééééé
31.Nad propastí 2.část
cim
29. 1. 2011 00:42
I když to nebyla zrovna snadná kapitola Severusova života (na jeho potrápení ses opravdu vyřádila ;)) Ještě, že jsi k nám čtenářům o tolik milosrdnější :D Po - „Jdi domů,“ řekl. „Nastydneš.“ - jsem se chtěla děsit, že kapitola končí :D ale naštěstí ne :D
Moc děkuju za krásnou kapitolu a těším se na další :D
Ještě něco :D ti dva mají vcelku shodnou představu jak toho druhého naučit žít/bránit se :D
Nevím...
31.Nad propastí 2.část
Lisa
29. 1. 2011 00:57
Fakticky, opravdově, čestně a pravdivě nevím, skutečně nevím, kam zmizela slova, kterými bych mohla vyjádřit, co právě cítím, to nelze... Myšlenky se rozplynuly, emoce a pocity ztratily v mlze... Rozléhá se mnou podivná uklidňující prázdnota, jako bych už vyčerpala vše, co šlo...no, zřejmě ano, protože, já tímto příběhem žiju a prožívám vše, co Harry a Severus, a tak, když prožívali bolest, já též, když Severus nechal stéct slzu, tak mě jich ukáplo nejméně deset, a když byli na pokraji zoufalství, já se topila v hlubinách ... Asi proto mě teď nenapadá smysluplná věta :) Aach, Elysejského klíče se nemůžu nabažit a snila jsem ho celého už alespoň čtyřikrát, asi proto se mi při části s motýlkama ihned vybavila scénka v chatce :-) Nee, nedovedu si představit a raději si to ani nepřipouštím, že pátky budou zase jen obyčejné dny, bez radosti z další kapitoly, požitku ze čtení nebo jen obyčejného očekávání, co mi bude popohánět celý ten předlouhý týden?! Oo, ne, raději nad tím ani nepřemýšlet...každopádně Alice, miluji tvojí povídku a tvůj styl, obdivuji vše, co napíšeš, ale hlavně děkuji, Alice, děkuji z celého srdce, duše a všeho, co mi ještě zbylo, DĚKUJI :)
uf..
31.Nad propastí 2.část
Anabeth
29. 1. 2011 01:38
Právě mi ze srdce spadly Himaláje. Já trpěla jak malé zvířátko. Naprosto, neuvěřitelně, dokonale úchvatné rozuzlení. S úctou a obdivem Anabeth :)
Re: Na dně svých možností
31.Nad propastí 2.část
alman
29. 1. 2011 04:23
Co se týče těch motýlků, tak to byla Severusova slova, co se Harrymu vybavila.

Tenkrát v domku na Harryho narozeniny, když byl pod vlivem vílího dechu úplně mimo, ho Severus posadil před krb a řekl mu, že se nesmí pohnout, pak vyčaroval motýly. Když ho pak ukládal, těsně po aplikaci balzámu, Harry si z toho už moc nepamatoval, tak se jen zeptal Severuse, jestli byli v domě motýli, no a ten mu to po snapeovsku vyvrátil. Podobně jako v té záležitosti se studeným nosem.:)

No a když Remus udělal to kouzlo, tak Harrymu v hlavě něco secvaklo a on si vzpomněl.
wau
31.Nad propastí 2.část
alman
29. 1. 2011 05:48
Ahojky Alice:)
Co na tohle říct? Jedním slovem wau... páni... sakra! Dobře tak to nebylo zrovna jedno slovo, no nic.

Do teď pro mě byla nejemotivnější, nejkrásnější a nejbolavější kapitolou.... kapitolou, která se dá čist stokrát a stejně se k ní člověk vrátí ještě jednodu, dvakrát, milionkrát... prostě kapitola čislo jedna ta u soudu, ale teď mám novou favoritku:)

Prosím. Ať už nebrečí. ...tohle byla věta, ktérá má sílu avady... vybavilo se mi anglické přísloví: "Klacky a kameny mohou polámat kosti, ale slova neublíží"... to tak, větší blbost svět neslyšel.

Vůbec celá ta scéna v koupelně během druhé fáze byla neuvěřitelně....něco...nevím přesně jaké slovo použít...hrozná? bolestivá? silná? smrtíci? křičící zoufalstvím?... žádné slovo úplně nevystihuje, to co mám na mysli. Ani všechny ty slova dohromady zdaleka nevystihují, co myslím. Jednoduše tahle scéna byla... wau!

A pak už to jen gradovalo, pořád jsem si říkala TEĎ, teď je ta chvíle, kdy už to nemůže být horší, a pak přišla další scéna...a pak další...a další. Na jednu stranu se to stupňovalo a na druhou to (alespoň pro mě) už nikdy nepřekonalo tu "koupelnu". Ani Lamie nebyla horší.

On ne... tak tady jsem přestala číst. Chtěla jsem to vzdát a dál už nečíst, to se fakt nedalo. Prostě ne. Ne že by to tam člověk nečekal, konec konců bylo to v ukázkách, ale v kontextu celé kapitoly, to bylo moc, bylo toho moc naráz. Uvařila jsem si hrnek kafa a ty dvě minuty na rozdejchání zřejmě stačili, páč jsem byla schopná pokračovat dál.

„Jdi domů,“ řekl. „Nastydneš.“... tak tady někde by to většina autorů utla a nechala nás v tom vymáchat... ani netušíš jak neskutečně vděčná ti jsem, že jsi to neudělala, to by se nedalo vydržet, do pátku by mi slezly vlasy. Fakt, nekecám:D

No a ten konec byl...wau! Rozhodla jsem se používat "wau" jako oficiálního zástupce pro slova, která ještě neexistují do doby, kdy budou vymyšlena. Dalo by se to považovat za degradaci českého jazyka, nebo důkaz o snížené úrovni duševního zdraví s dopadem na rozvoj slovní zásoby, ale starosti si hodlám začít dělat teprv až můj komentář bude znít nějak takto:
ahoj Alice, wau!... to bylo wau!...myslím, že wau! ráda bych ti sdělila wau! Wau, wau, wau! Měj se fajn.

Ke konci po tom jak Harry odešel jsem si říkala, fajn, teď už to bude dobré, ale pak jsem se zděsila, co to má jako znamenat ta poslední věta v předposledním odstavci?

Děkuji ti, Pane, pomyslel si vroucně. Za každičký jeden další den…
Pro Severuse.

No co to jako je? To se teda nedělá, abys věděla:D Teď se teda vážně bojím. Nějak tuším, co teď bude následovat, ale říct to nahlas by znamenalo si oficiálně připustit tu možnost, takže to neudělám a budu se řídít Harryho příkladem a budu to ignorovat, taky umím bejt dobrá v ignorování děsivejch věc, když chci:D

Sečteno a podtrženo: Bravo, Alice. Tohle bylo něco. Strašná kapitola. Nádherná kapitola. Děkuji za ni, opravdu.

Wau!



Re: Re: Na dně svých možností
31.Nad propastí 2.část
Mariana
29. 1. 2011 09:01
Děkuji, alman :-)
Na scénu s motýlky si pamatuju, jen jsem myslela, že tu Severovu větu slyší právě teď. Už chápu :-)
ta věta, pro Severuse....
31.Nad propastí 2.část
Misule
29. 1. 2011 09:39
mi taky pořád vrtá hlavou, snad nám to Alice vysvětlí:-)
Re: ta věta, pro Severuse....
31.Nad propastí 2.část
alman
29. 1. 2011 10:23
Tak to si nemyslím, budem si muset počkat.:) A jak jsem zmiňovala, v zájmu mé duševní rovnováhy to jednoduše ignoruju, takže jsem si kapitolu překopírovala do wordu a tenhle kousek vymazala. Co nevidím - nemůžu si pamatovat, co si nepamatuju - se nestalo.:D Jo jo, holt není nad popření. Žádné znepokojujícií myšenky, žádné divoké spekulace. Harry a Severus se usmířili, tečka, jednoznačně happy end. Můj svět je momentálně perfektní:D Vřele doporučuju všem.
Děkuji
31.Nad propastí 2.část
Jacomo
29. 1. 2011 10:24
Děkuji, děkuji, děkuji. Moc jsem se bála, že je (i nás) necháš trpět déle, a samozřejmě jsem strašně šťastná, že jsem se spletla. I tak toho bylo až až.
Bohužel, podle toho, co cítím mezi řádky (Albusovo lhaní bez mrknutí oka, letmá zmínka o posledním viteálu), ještě trpět budeme. Proto je dobře, že v té příští kapitole slibuješ trochu "klidu" a zastavení ve chvilce štěstí. Merlin (a Alice) ví, že to nejspíš budeme moc a moc potřebovat.
A ještě pár poznámek k mým předchozím poznámkám :-)
Lily - dobře, přiznávám, smířila jsem se s ní; od prvního okamžiku, kdy se objevila před Lamiou, jsem věděla, že to není Harry, ale ona (nesměla by s sebou totiž tahat Uršulu :-D)
Sirius - bylo mi ho moc líto, on se chudák tak snaží, ale tak málo toho ví, tak strašně moc je mimo Harryho život, že se bojím, že to nikdy nedokáže dohonit a zůstane mimo napořád, což si nezaslouží
Iškariot - ano, logické, geniální a předvídatelné (pokud ovšem člověk dokáže během čtení registrovat veškeré narážky a stopy, které tu jako správný tvůrce částečně i detektivního příběhu trousíš - což samozřejmě nikdo z nás nezvládne, protože jsme zcela pohlcení příběhem a pocity hlavních protagonistů - takže tvé odhalení pak působí jako BOMBA!)
Ještě jednou děkuji. Strašně moc.
Re: Re: ta věta, pro Severuse....
31.Nad propastí 2.část
Jacomo
29. 1. 2011 10:30
Ježkovy voči, u Merlinovy brady, do pr... a tak nějak!
Ta věta... POMOC!!!
Moje podvědomí už zapracovalo za mě, protože já tu větu sice samozřejmě určitě viděla, ale naprosto bez problémů přehlídla. Prostě oči vidí to, co člověk chce, a já v tuhle chvíli chci happy end! Ale nemám ho, protože jsme zvědavá holka a čtu komentáře ostatních :-( Dobře mi tak.
Re: Re: Re: ta věta, pro Severuse....
31.Nad propastí 2.část
alman
29. 1. 2011 10:36
jej, promiň. Ale víš co by ti řekl Severus, když někdo poslouchá za dveřmi...:D
Ahojky, ragnare :))
31.Nad propastí 2.část
Alice
29. 1. 2011 11:54
Děkuji ti :))) Díky za tvé slzičky ;-)
Ohledně Harryho, on je prostě Tvořitel, představitel bílé magie, už ze své podstaty zabíjet nechce... zatím k té touze nemá dostatečný důvod ;-)
Díky, jsem ráda, že se ti to líbilo :))
Ahojky, Gigi :))
31.Nad propastí 2.část
Alice
29. 1. 2011 11:56
Děkuju :))) Doufám, že ti zkoušky dopadly dobře! A nepřišla jsi pozdě... ;-) :D
Moc děkuju :))
Ahojky, Janči :))
31.Nad propastí 2.část
Alice
29. 1. 2011 11:59
Snad se nepletu, ale mám pocit, že tvůj nick vidím poprvé - takže, pro jistotu - Vítám tě :))
Ano, to je mi jasné - Harry tu párkrát "na facku" byl :D To byl druhý důvod, proč jsem nechtěla kapitolu uzavřít dřív, než to bude moct vysvětlit - měla jsem strach, že byste mu po dalším týdnu "spravedlivého rozhořčení" horko těžko odpouštěly ;-)
Děkuju ti :)) A doufám, že příští pátek s tebou "zatřesu" zas v druhém směru ;-) :DDDD
Ahojky, Rowene :))
31.Nad propastí 2.část
Alice
29. 1. 2011 12:02
Díky :)) Lamia zmátla, viď? :))) Kdyby byl Severus "ve své kůži", určitě by mu to taky došlo dřív, ale takhle... chudák... (Voldemort je proti mně poměrně milý chlápek :D)
Kapitolek bude ještě cca sedm. A děje v nich spoustaaaa ;-)
Děkuju ti :))
Willy Wonko :))
31.Nad propastí 2.část
Alice
29. 1. 2011 12:03
A bude hůř... :D fakt :D
Ahojky, Willi Wonko :))
31.Nad propastí 2.část
Alice
29. 1. 2011 12:04
Děkuju ti :)) Jsem moc ráda, že se ti kapitolka líbila - a omlouvám se za oslabování tvé pevné vůle :D Ale všichni můžou občas uklouznout ;-) :D
Díky :))
Janči :D
31.Nad propastí 2.část
Alice
29. 1. 2011 12:06
Děkuju ti za důvěru - ale při takové gradaci... to taky nejde donekonečna :D A klesnout zpět do "klidných vod" ? To už by vás nebavilo :D Možná kapču, dvě... a pak nuda... :D
Ahojky, Fallagelo :))
31.Nad propastí 2.část
Alice
29. 1. 2011 12:18
Kruté to bylo, ano :)) Stejně jako Severusova vize Tary, když Harry neovládal svou magii ;-) Jenže Severus je mnohem - mnohem, MNOHEM!!!- tvrdohlavější :D A také si tu svou zaslepenou pravdu stavěl spoustu let.
Tohle byl jeden z mnoha psychologických typů léčby - přistoupit na "pacientova" pravidla. Chceš hrát, že všechno je tvoje vina? Tak jo. Za všechno můžeš ty, jsi to nejhorší na světě.
Pro "pacienta" je to šok - všichni ho vždycky přesvědčují, že to tak není a teď najednou...? Takže nejdřív, po šoku, přichází jistá "zvrácená" spokojenost - a po ní zjištění, že to je vlastně strašné :)) Že to takhle nechce :)) A začne se sám hájit. A ne,tohle zdaleka nemůže podstoupit každý.
Řešení s Iskariotem se dozvíte hned zkraje příští kapitoly a s viteálem... to si ještě počkáte, téměř do konce :)
Děkuju ti :)) Nemohla jsem to prodlužovat, nechci vás trápit (dobře, tak aspoň ne moc :D), usmíření prostě muselo přijít už tady.. :))
Díky, Fallagelo :))
Ahojky, niko :))
31.Nad propastí 2.část
Alice
29. 1. 2011 12:20
Moc děkuji :)) A opětovně jsem ráda, že jsem se rozhodla "být hodná" a nenechala tě "bez dechu" ještě celý týden :D
Díky, že jsi to prožila s nimi :))
Ahojky, Zulík :))
31.Nad propastí 2.část
Alice
29. 1. 2011 12:29
Ohledně posledního viteálu... :)) Tohle téma jsem nedávno velmi vědecky probírala s kamarádkou v kavárnou (Ano, lidi na nás koukali HODNĚ divně :D), abych měla jistotu, že jsem JKR pochopila správně... a pokud si myslíte, že řešení od JKR bylo nejhorší... tak doufám, že ho "trumfnu" ;-) :D
Co se týče toho, že nikdo nevěnoval pozornost Harryho výkonu - částečně proto, že jsem přesvědčená, že "ovací hrdinovi" si Harry užil dost od JKR, a částečně proto, že si naprosto jednoznačně myslím, že velká moc prostě vyvolává STRACH. I u přátel. Nepochopitelné věci, věci, co se vymykají naší běžné představě, prostě děsí. Tak se o nich nemluví.
Manipulace se Severusem? Ano! :D Toho si Mistr moc neužije, nanejvýš od Albuse a tam už je to tak nějak standard, takže... :D Ale přeci jen, musím prozradit, že Harry měl jednoho velmi důležitého a podstatného rádce, který ho celou dobu vedl :))
Děkuji ti :)) Jsem moc ráda, že se ti dílek líbil :))
Ahojky, sion :))
31.Nad propastí 2.část
Alice
29. 1. 2011 12:31
Děkuju :)) To mě nesmírně těší, že jsem mohla zahojit jizvy :)) A v příští kapitole budeme s "hojením" pokračovat ;-)
No, a pak už přijde to "něco horšího" :D
Trillium - pomůže. Ovšem ne tak, jak by si každý přál... :)
Děkuji ti, sion :))
Ahojky, CorCaroli :))
31.Nad propastí 2.část
Alice
29. 1. 2011 12:42
Vítám tě :)) A blahopřeju k novému zaměstnání!!! :)) Doufám, že si tvůj stav přebrali po svém a chápou to tak, že se mohou těšit na nadšeného, vděčného zaměstnance :)))) (A náležitě to ocení ;-)) Přeji ti přátelský kolektiv, rozumného šéfa a laskavou výplatní pásku :D
A děkuji - díky, že tě příběh mohl tak pohltit, že ho prožíváš s nimi - a doufám, že stejně intenzivně prožiješ i příští dílek ;-) :D
Díky :))
Ahojky, Zrzko :))
31.Nad propastí 2.část
Alice
29. 1. 2011 12:49
Já děkuji tobě :)) Ano, to máš naprostou pravdu, na prach :)) Aby mohl povstat znovu ;-) Jinak. Lépe :))
Jak to Harry ustál? Protože opět máš pravdu, on je tak citlivý, zvláště ohledně Severuse... Tohle vysvětlení nechám na Harrym ;-) Prozradí ho na konci příští kapitoly :)) A doufám, že to překvapí... aspoň trochu :D
Pořádná dávka romantiky? Už se veze! :DDD Po téhle kapitole jsem ji sama potřebovala :)) Snad se bude líbit :))
Děkuju ti :))
Ahojky, Misule :))
31.Nad propastí 2.část
Alice
29. 1. 2011 13:01
Není zač :))) Měla jsem k tomu hned tři dobré důvody - za prvé, nerada vás trápím ;-) Za druhé - mám z vás strach! :DDD A za třetí - bála jsem se, že byste Harrymu těžko odpuštěli po dvou týdnech Severusova utrpení :))
Ano, Severus... není zrada jako zrada ;-) A není horšího nepřítele, než ten v nás :) Ale Severus je prostě "Semper fidelis" :))
Díky! Díky moc za Harryho! Jsem ti vážně strašně moc vděčná, že mu můžeš odpustit a chápat ho i nyní, třebaže řekl sotva zlomek z toho, co ty dny znamenaly pro něj :))
Vyřeším to. To zmiňované pokračování je jen nápad, který vzešel z představy, že jistá nenávist a touha po pomstě může pokračovat i za hrob a že Voldemort je Zmijozel jako nikdo jiný... :)
(Heh, a moc se mi líbí, jak umně ses vyhnula "a budou žít šťatně až do smrti" :DDDDDD Protože to vlastně nic moc neslibuje... :D)
Ano, ta scéna s Klíčem... Děkuju ti :)) Bylo to strašně těžké. Pro oba :))
...Pátky bez vás? Taky mě to straší... :(