Jdi na obsah Jdi na menu
 

Archiv komentářů ke kapitole 31 2 3. část

 

'poslední' viteál
31.Nad propastí 2.část
Elza
30. 1. 2011 09:11
Trochu jsem přemýšlela a myslím, že jsem to původně vzala za špatný konec. Voldemort pod Veritasérem odpověděl - zbývají dva viteály. Což znamená pouze to, že si sám myslel, že zbývají viteály dva. Ne že je jeho odpověď univerzální pravdou.

U JKR Voldemort:
1. nevěděl o ničení viteálů,
2. nevěděl, že Harry je viteál.

U Alice:
ad 1. když se ho Harry na viteály zeptal, ztuhla jsem: 'Ty blbče, co mu prozrazuješ, že o viteálech víte a ničíte je!', jenže jak se ukázalo, Voldemort věděl přes svého věrného špeha, co se děje. Takže to Harry zas až tak nepodělal. Což musí nutně vést k tomu, že posílil ochranu zbylých viteálů. Vnucují se otázky: Proto se vzbudila Lamia? Věděla, že přijdou? Byla domluvená s hadím ksichtem? Její 'stejný' znamená stejný jako ON a nikoli stejný jako ONA? Cítí z Harryho Voldemorta? Pokud ano, pak je zbývajícím viteálem Trivium. Dostatečně vzácný předmět, aby ho Voldemort poctil svou přítomností. Otázkou však zůstává, co z toho Lamia má a jak ji uplatil... Třeba si mohla ve své tisícileté osamělosti s Voldemortovým viteálem povídat... *;-) Vždyť i ona musí být chudinka sama samička... *;-)
Nebo to tak není a jsem úplně vedle a viteálem je něco jiného.
ad 2. Harry je hadí jazyk i u Alice. Nějak k tomu přijít musel. Je-li si toho Voldemort vědom, je diskutabilní.

Poslední úvaha:
Voldemort ví o ničení viteálů a přitom netvoří průběžně nové??? No, třeba už to nejde... *;-)
překlep
31.Nad propastí 2.část
Elza
30. 1. 2011 09:16
...Trillium..!!! *:DDDD Ne čtení/psaní/počítání (trivium).
Logika...
31.Nad propastí 2.část
Mája
30. 1. 2011 13:12
Tak už mám za sebou třetí čtení a tentokrát jsem si to opravdu dokázala užít. Ovšem hned jsem našla něco, co trochu odporuje mému logickému myšlení...
Králův štít - pokud je vykouzlen, zanechá toho, kdo ho stvořil, bez magie, bezmocného. Trvá to tak dlouho, dokud štít funguje. Tak jsem to pochopila. Logické by bylo, kdyby štít prostě vyhasl v okamžiku, kdy nebezpečí pominulo, protože jak by ho mohl zrušit (finite) někdo bez magie? Jako to udělal na ošetřovně Severus. To mi nesedí a neladí.
Dále mi samozřejmě vrtají hlavou viteály a proto dobře sleduji úvahy naší Elzy. Naprosto s tebou souhlasím, ale obávám se, že věta *Děkuji ti, Pane, pomyslel si vroucně. Za každičký jeden další den… Pro Severuse.* mi naznačuje něco opravdu moc špatného...

A pak je tu ještě jeden problém, který mi nedá spát. Proč nezačali hned dělat něco s tím Voldemortovým Iskariotem v Severusově mysli, když ho konečně lokalizovali. Není to trochu nebezpečné nechávat ho tam, když už teď vědí, k čemu ho dokázal přinutit? Jak Voldík zjistí, že byl odhalen, tak by mohl ještě napáchat moc špatných věcí...
Génius
31.Nad propastí 2.část
Ian
30. 1. 2011 16:20
Jsi génius.
Nemám slov.
Obávám se, že ani nitroklid mi nepomůže.
Až se proberu z deliria, napíšu nějaký pořádný.
Teď jsme prostě příliš nadšený.

Ps.: Ten nápad je vážně geniální. Posílám jim za to všem velký dík. A můžete počítat se mnou, že se přidám.
Vyznání
31.Nad propastí 2.část
Walentine
30. 1. 2011 21:17
Alice. Možná budu znít teď sentimentálně a rozněžněle, ale mám Tě ráda. I když jsem Tě nikdy neviděla, neuvidím.
Jsi laskavý, citlivý a moudrý člověk... A vzácný. : )

W.
Ahojky Alice :-)
31.Nad propastí 2.část
Bara
30. 1. 2011 21:52
Vím, že v poslední době hodně šidím komenty, ale tuto kapitolu prostě okomentovat musím.
Když Lily řekla Harrymu, že chce zpátky k Severusovi, bylo mi ho hrozně líto. Protože tak neskutečně trpěl, protože miluje i když ví, že by neměl.
A pak přišla magická bolest. Tak nějak sem ji čekala. Ale doufala sem, že se nechá ošetřit. Když Severus odešel, tak sem se fakt bála. Možná je dobře, že dovlekl Siriuse. Tak si aspoň uvědomoval, že ty ruce nejsou ty, které by chtěl. Když ho odmítal i při „druhé fázi“ tak mně to strašně bolelo. (brečela sem jak želva)
Víš co je hrozné? Jak dokážeš popsat pocity. Když to čtu, sdílím je. Jo pokud sou příjemné, tak je to super, ale pokud čtu o tom, jak je Severus zlomený a jak přestal žít, a už jenom přežívá a jak by byla smrt vysvobozením... No hrůza. Hold máš na to talent.
Říkala sem už že je Dráček úžasný? Ne? Je moc pěkné, že chce pomoct Harrymu, i když by ho asi rád nakopal.
Pak další rána... Harry vrátil esenciál, a byl tak chladný. V té chvíli sem si říkala, no tak má Severus aspoň něco, i když je to málo.
Když pak prosil a Harry ho ignoroval, pukalo mi srdce. Už v minulé kapitole mně napadlo rčení: Opakem lásky není nenávist, ale lhostejnost. Protože i nenávist je cit. A ty si to tady i napsala. Ale ta lhostejnost byla strašná.
Sirius a jeho důvtip mně trochu vyvedly z deprese. Užívala sem si chvilku, kdy na Seveho házel jedno Crucio za druhým a ono nic. Ještě že na něho Harry seslal Rigor cantatis. No ta hláška: Asi je ta hůlka rozbitá, neměla chybu.
Když Harry nedovolil Severusovi jít s nima, říkala sem si bože kdy ta nenávist skončí. Ale ve finále bylo moc dobře, že zůstal. Aspoň je o jeden viteál míň.
Ufňukanú Uršulu nemám ráda, ale dnes byla boží. Tak nějak sem tušila, že donesla esenciál, ale když Lamia cupovala na kousky Harryho, tak sem měla zase zástavu srdce. I když mi bylo jasné, že Harry zatím nesmí zemřít, tys to zase popsala tak realisticky, že sem měla pocit že sem tam s nima. Pak ta ruka jak ji objímal a já musela přestat na chvíli číst, protože sem to musela rozdejchat. Lily světlo ve tmě... Tak bych popsala, když se v tom lese zjevila.
Harry zase jednou předváděl svou moc. No myslím, že by mu měla být Dora vděčná. Zachránil je všechny.
No ale pak když zůstal chladný i po tom, kdy byl Severus na ošetřovně a zhasl Harryho, tak sem měla sto chutí ho zbouchat místo Draca.
Konečně sem pochopila, proč nechtěl nosit elisejský klíč. Ale s Harrym to pořád nehnulo.
A pak konečně přišel do sklepení a začal vysvětlovat. Od začátku, kdy sem se dozvěděla, že tím zrádcem je Severus, věděla sem, že on by to vědomě neudělal. Po tom všem, co pro Harryho udělal, a v jaké byl depresi, prostě nemohl. A Harry to vše vysvětlil. Tehdy sem pochopila taky to, že Harry chtěl, aby se Severus konečně přestal obviňovat ze smrti jeho rodičů. Ale těch pár polibků bylo málo. Hrozně málo. Na mou zjizvenou duši, po tolika šocích prostě málo.
Jenom doufám, že příští kapitola bude hodně, ale opravdu HODNĚ romantická, a tu díru po těch mukách zacelí. Jak u mě tak u Severuse, tak u Harryho.
Díky za tento i když hrozný zážitek. Těším se na páteční ROMANTICKOU kapitolu.
vtip
31.Nad propastí 2.část
alman
31. 1. 2011 05:49
„Asi je rozbitá,“ ... teprve teď mi došlo, jak moc je to vtipný:D... po třech dnech, nic moc... ale lepší pozdě než nikdy...
Re: Logika...
31.Nad propastí 2.část
alman
31. 1. 2011 06:51
Omlouvám se, že se do toho pletu, ale myslím, že co se týče toho štítu, tak došlo k některé z nasledujících situací nebo jejich kombinaci. A štít nezmizel sám od sebe, protože:

a) Harry ve chvíli, kdy na něj bylo kouzlo sesláno nebyl v bezprostředním ohrožení života (jasně byl obklopen smrtijedskou přesilou, ale nikdo na něj přímo neútočil a neusiloval mu o život), takže kouzlo možná nemělo úplně jasno před čím že by ho mělo chránit.

b) Kouzlo mělo jasný pokyn "ochraň Harryho před Lamií" a jelikož Lamia na Harryho ve skutečnosti nezaútočila kouzlo stále čekalo až se tak stane.

c) Účel kouzla nebyl splněn, konečný výsledek by měl být, že Severus bude mrtvý a Harry naživu.

Kouzlo může použít kdokoli, ať už kouzelník nebo mudla, a pokud není třeba disponovat magií k vyvolání kouzla, tak by jí nemělo být potřeba ani ke zrušení. Hádám že kouzlo se řídí, víc než formulemi, přáním dotyčné osoby, která kouzlo seslala. Proto finite fungovalo nebylo to magií, ale skutečností, že Severus chtěl kouzlo ukončit.

Ale možná se pletu a je to úplně jinak. Každopádně dobrá úvaha, mě by nad tím přemýšlet nenapadlo.:)
pohladenie...
31.Nad propastí 2.část
grid
31. 1. 2011 14:32
Asi takto by som opísala to, čo mi napadlo pri čítaní tejto kapče. Po všetkom tom obviňovaní zo strany Harryho a snaživom ospravedlňovaní zo strany Severusa... nervy drásajúci smútok, sklamanie, a snaha o pochopenie na oboch stranách, to mi dalo dosť zabrať. Ale už som si pri tebe zvykla. Veľa emócii a vypäté situácie to je tvoja parketa. A tentoraz ma potešil aj ten potreštenec Sírius. Mal síce dosť závažné aj keď od veci podozrenie, ale fakt sa staral. A pochopil, že medzi chlapcom a Severusom je naozaj niečo výnimočne silné a skutočne úprimné. Krááása, Ali.
Ahojky, kejt :))
31.Nad propastí 2.část
Alice
31. 1. 2011 20:00
Vítám tě tu :))
Děkuju :)) Moc mě těší, že si tě Klíč natolik získal :)) Díky za všechny tvé úsměvy i slzičky :)) Budu doufat, že tě dokážu i zbytkem potěšit :))
Díky :))
Májo :))
31.Nad propastí 2.část
Alice
31. 1. 2011 20:02
Ah, opět se projevily mé chabé znalosti kánonu... :)) Tak snad mi to JKR promine :))
Ale co se týče hromadného vymírání... :D I kdyby to náhodou oba přežili, jsou poslední svého rodu a já mpreg fakt nemusím :DDDD Takže s tím vymíráním bych příliš nejásala... ;-)
... část jedna =D
31.Nad propastí 2.část
Cory
31. 1. 2011 20:02
Tak... v pátek jsem si to přečetla, přes víkend nechala projít hlavou, konečně můžu komentovat =)

Ten začátek, respektive ty dvě třetiny, to bylo tak příšerně smutný! Neměla jsem moc daleko k slzám, propadala jsem tady naprosté beznaději a říkala jsem si, že jestli to má pokračovat takhle špatně, raději ani nebudu číst dál... ještě že jsem vydržela =). Na jednu stranu jsem hrozně litovala Severuse a mlátila jsem hlavou o stůl - jak mu to mohl Harry udělat? Ale na druhou stranu - vidět Harryho zoufalství a hlavně (i když nechtěně) chápat jeho pohnutky... ta patová situace byla naprosto beznadějná. Vypadalo to jako konec všeho.
A samozřejmě jsem Severuse už nedokázala obviňovat... možná jsem si před tím jeho loajalitou nebyla jistá, ale potom co předvedl tu naprostou připoutanost k Harrymu (o lásce snad ani nemluvě), nedokázala jsem se na něj více zlobit - on je nevinný, ať si říká kdo chce co chce.
Tak nějak jsem očekávala, že se Harrymu opět otevřou staré rány, jsem na jednu stranu ráda a na druhou nešťastná, že se tak doopravdy stalo. Proč jsou mé pocity ohledně téhle povídky vždycky tak rozpolcené? A Severus OPĚT dokázal svou hlubokou oddanost Harrymu. A Harry to OPĚT nevzal na vědomí. Tehdy se mé pomyslné váhy trochu naklonily v Harryho neprospěch, i když stále to bylo docela vyrovnané.
Ach, teď si to znovu pročítám, abych nezapomněla něco okomentovat - to je tak strašně smutné, opravdu! Ta první část určitě. Člověk by čekal, že už se ta povídka navždy propadla do tisíců let temnoty, dobrý konec byl v naprostém nedohlednu. A přesto... naprosto oslňující, opravdu.
Hm... přeskočím pár probrečených scén... když se Siriusovi nepodařilo Crucio, nejprve jsem si myslela, že je to tím, že Severus už cítí bolest, která nemůže být žádnou jinou překonána. Pak jsem o tom trochu zapochybovala a napadlo mě, že to možná Sirius nemyslel úplně vážně (i když to byla ještě větší nepravděpodobnost). Ale to tvoje řešení bylo nejlepší =).
A to jak na Siriuse dopadla pohovka mě rozesmálo =D. Aspoň nějaká úleva od té všeprostupující deprese.
... část dva =D
31.Nad propastí 2.část
Cory
31. 1. 2011 20:04
A pak přišla bitva... během té jsem umřela snad milionkrát. Když se na konci první části objevila Nagini... už jsem tušila strašlivou zradu. Ta část s Harrym vypadala tak beznadějně, doopravdy jsem si v jednu chvíli myslela, že necháš valnou většinu zemřít (naštěstí jsem o tobě pochybovala naprosto neoprávněně, omlouvám se). A ta Lamia... ještě lepší. V jednu chvíli jsem nedýchala strachem, mlátila do stolu, držela hlavu v dlaních, a zničeně se odvracela od monitoru. A když Severusův patron řekl, že je tam Lamia... vážně jsem doufala, že se Harry vrátí, i když by to pro něj nejspíš bylo příšerně nebezpečné.
A pak jak Severus bojoval s Lamií a vypadalo to tak - beznadějně (jako celá tahle kapitola), už jsem tady vážně úpěla. A pak... |„Scutum regis!“ vykřikl Severus. A - nestalo - se - vůbec - nic.| - nechápala jsem, jak je to možné. Byla jsem úplně mimo.
A pak Harry umřel... v jednu chvíli jsem si doopravdy myslela, že je mrtvý a zároveň si byla jistá, že to - bys - nám - v životě - neudělala (aspoň jsem v to zbožně doufala).
A pak se ukázalo, že to byla Lily a já opět padla mrtvá (už jsem se posunula od roztékání se - přecházím na vyšší level). To bylo tak příšerné!
A Harryho boj - teď zase umíral Severus, z louže pod okap je naprostý eufemismus. Když z Harryho vytryskly ty paprsky, jenom jsem zírala neschopná slova, můj komentář v té chvíli by vypadal asi nějak takhle: ... =). Nádherné. A zároveň strašné. Ale nádherné.
Scéna na ošetřovně - člověk by čekal, že Harry konečně po tom všem, co se stalo, prozře, odpustí, cokoli... Nestalo se tak. Připadala jsem si naprosto vyprahlá, happyend v nedohlednu... Ale líbila se mi tahle část: |„Siriusi, mlč!“ zahřměl Brumbál.| Dobře on, Brumbál. Většinou ho moc nemusím, ale v téhle povídce je mi docela i blízký. Ale Siriuse si asi neoblíbím nikdy.

Tak... opět trochu přeskočím.
Harry přišel za Severusem - ANO! |„Máš Voldemortova Iskariota, Severusi.“| - NE!!!
Doufala jsem, že to bude dobré. Bylo to ještě nekonečněnásobně horší než předtím. Jak se to jenom mohlo stát? Beznaděj byla téměř nekonečná, už jsem se zase topila. A pak:
|„Podívej se.“ Harry rozpažil. „Severusi… Podívej, kam až jsme museli dojít, než ses konečně začal bránit!“|
Byl to takový šok! Po celé té době, po těch staletích temna (alespoň tak mi to připadalo), jsem už byla natolik zničená, že jsem odmítala uvěřit jakémukoli náznaku dobrého konce.
Ale postupně jsem začala povolovat... můj naprosto vysušený mozek se několikrát restartoval, než se na mou tvář velmi opatrně vloudil úsměv. A za chvíli už jsem opět nadšeně ječela: ANOOO!! =D
A přesto, že naprosto chápu všechny ty Harryho ušlechtilé pohnutky... to nám zatraceně nemohl dát vědět? Vztek se mísí s úlevou a nehoráznou radostí... ale jsem ráda. I přes to příšerné tušení, že opravdu NECHCI vědět, kdo je tím posledním viteálem (takže o tom raději nepřemýšlím a nechám se překvapit), jsem šťastná. A upřímně doufám, že nám v příští kapitole vynahradíš to příšerné utrpení z této =D =D.

Nádhera, doopravdy. Naprosto uchvacující. Asi se opakuji pořád dokolečka, ale nemůžu si pomoct. Dokonalé =)
Ahojky, SidKetchum :))
31.Nad propastí 2.část
Alice
31. 1. 2011 20:13
Promiň :)) A děkuju, že jsi se mohla do kapitolky tak ponořit, až jsi to procítila se Severusem :))
Oprostit se od toho? Ani omylem :)) Jako autor to mám z první ruky, v žádném případě se od toho nedokážu distancovat. Při psaní téhle kapitoly mi bylo hodně zle :) I těch dalších... :)
Lamii jsem tu už vysvětlovala, takže to - s tvým dovolením - vezmu jen zkrátka :)) Lamia samozřejmě věděla, že to není Harry - ale jako prvotní démon se živí především magií a Lily byla něco naprosto nového, neznámého - čemu se jednoduše nedalo odolat ;-) Takže ten podvod rozeznala - a ještě se s ní setkáme ;-)
Harryho chování - dobrý postřeh :)) On měl totiž Harry po celou dobu velmi zdatného rádce. Ale to prozradí až v příští kapitole :))
Harry chtěl, aby se začal bránit. Jakkoliv. Třeba i tím, že s ním zatřese a řekne Nejsi ke mně fér. Jenže Severus stále vedl svou, všechno je moje vina, takhle je to v pořádku... Nebylo :))
Já děkuju :)) Doufám, že příští kapitola ti to vynahradí :))
Re: Re: Jacomo :D
31.Nad propastí 2.část
Alice
31. 1. 2011 20:13
:DDD
alman :)))
31.Nad propastí 2.část
Alice
31. 1. 2011 20:15
Vydržte s tiskem :)) Jen co to dopíšu, hodím to celkově do wordu ;-) Zatím se ještě stále vracím ke starým kapitolám a doopravuji chybky, na které mě tu a tam někdo upozorní :))
Bonpari
31.Nad propastí 2.část
El
31. 1. 2011 20:19
Pro nedostatek lepšího vyjádření - naprosto nádherné, fakt; nerada srovnávám povídky veřejně, ale pro mě jsi se dostala na špičku českého slashe, i veškerého povídkářství - zatím příčku držel Kámen manželství, svou promyšleností, pomalým postupem vytváření vztahů, opravdu jedna z nejlepších věcí, co jsem kdy četla, ale po přečtení pár tvých kapitol, se mi zdá KM naprosto citově vyprahlý, když to tak řeknu, a naprosto nedějový - v pátek vždy čekám na svou dávku adrenalinu xD.
I kdybys teď měla přestat psát a Elys. klíč nechat nedokončený (hlavně to nedělej, děkuji :)), byla bych šťastná za těch několik kapitol, které tu jsou, protože každá jedna kapitola je naprosto ojedinělý skvost a dohromady tvoří něco nadpozemského... přímo kouzelného.
Takže Ti přeji mnoho inspirace ( a dobrou klávesnici xD).
Nevím, jestli už se někdo neptal dřív, ale myslíš, že bys mohla později dát Elysejský klíč k stahnutí např. v PDF? Pro opakované čtení v případě nefunkčnosti inernetu :).
El.
Ahojky, kakine :))
31.Nad propastí 2.část
Alice
31. 1. 2011 20:20
Jak se to vezme... pro mě je zatím nejsmutnější jiná kapitola (která tu ještě není), ale to hodně záleží na typu čtenáře :)) A myslím, že třeba konkrétně tobě to, co rozpláče mě, maximálně orosí oko :D Takže dejme tomu, že z napsaných kapitol tohle mohla být ta nejsmutnější :))
Děkuju, že se ti líbila :)) Příště už to bude lepší ;-)
alman :))
31.Nad propastí 2.část
Alice
31. 1. 2011 20:27
Upřímně? Vždycky je pro mě těžké čekat, co vy na to :)))) Protože jestli jsem na něco při zveřejňování přišla zcela stoprocentně, pak je to to, že NIKDY nevím, jak budete reagovat :D
Že by Uršula zabila Lamiu? :D Dobrý nápad... ale byla by to škoda ;-) A pšššt :D
To je zase názor na názor - já jsem "zběsilý čtenář" :D Když mě příběh chytí, nejdu spát a čtu do konce, to jinak prostě nejde. Týden čekání, no, na to bych si snad i zvykla... horko těžko... :)) Ale máš pravdu, má to i svá plus - jednotlivé díly mohou ve čtenářích doznívat, jisté situace nezaniknou ve sledu událostí :))
Oledně ignorace děsivých věcí... Existuje filozofie o kotěti a otrávené sardince (bohužel nemůžu dopátrat autora). A nechávám si ji do té správné kapitoly... ;-)
Bellatrix Black Lastrange :))
31.Nad propastí 2.část
Alice
31. 1. 2011 20:41
Šibalsky? :D To zní slibně... :D
Eh, setkání příznivců... ne, to tu ještě nepadlo. Což o to, vy se klidně sejděte :D Ale pokud bych měla být přítomna, budete ze mě zklamaní a já z vás vyděšená :D Většinu energie vynakládám na to, abych se lidem vyhýbala :)
Existenci Mary-Sue jsem postřehla, ale zatím jsem se s ní nikdy nesetkala. To bude zřejmě tou posedlostí na jediný pairing... :)) Ovšem z ostatních postav mám stejně jako ty hodně ráda Albuse, Lunu, Siriuse, Remuse, Draca - je jich fakt hodně. Včetně Belatrix :D Oj, Merline, NIKDO by ji nezahrál tak jako H.B Carter!!! Ona je jednoduše dokonalá :)) (Promiň, že jsem ti ji zabila a docela ošklivě... :D)
:)) Díky, jsem ráda, že ERA potěšila :)) Ohledně Manowaru, mám hodně ráda jejich stará alba, tahle se sem tak nějak hodila... :D
Díky :))
Ahojky, Giro :))
31.Nad propastí 2.část
Alice
31. 1. 2011 20:51
Vítám tě :))
Díky :)) Jsem ráda, že se ti Klíč líbí :))
Ohledně Severuse - nejsem si jistá, zda ti rozumím, promiň :)) Pokud si myslíš, že Lily zabil Severus - ne. NE :) Ale jelikož JKR tu scénu přeci jen trochu odbyla, dovolila jsem se k ní vrátit v Princově příběhu a doplnit o něco... ;-)
Voldemortovo připoutání... narážíš, že by viteálem mohl být Severus?
Těžká věc. A vážně nad tím přemýšlím, ale říct vám pravdu, co nebo kdo je poslední viteál už nyní, by vás ochudilo. Nemyslím o nějaké "šokující odhalení", jako spíš o prožívání příběhu. Myslím, že ano. Takže jsem se rozhodla opravdu o posledním viteálu mlčet :) Promiň. :))
A pokud jsi měla jiný nápad ohledně připoutání, tak jsem to opravdu nepochopila :D
Ale naprosto souhlasím - být blázen je na nic, když o tom nikdo neví :DDDD
Ještě jednou děkuji, Giro a budu doufat, že tě pokračování nezklame :))
sion :)))
31.Nad propastí 2.část
Alice
31. 1. 2011 20:53
Já to vážně nemůžu říct!!! :D Nemůžu prozradit, jaký bude konec. Ale snažím se být originální a tenhle tvůj návrh možného konce je příliš předpokládaný ;-)
Zrzko! :)))
31.Nad propastí 2.část
Alice
31. 1. 2011 20:55
Jestli to vážně tušíš, pšššššššt! :D Aspoň v něčem chci překvapit :))) Ale v pátek mi napíšeš, jestli jsi to uhodla, ano??? :)) Dík :))
Elzo :))
31.Nad propastí 2.část
Alice
31. 1. 2011 21:06
Víš, že tvé pojetí Veritaséra se hodně podobá s mým? Když člověk pod jeho vlivem neodpovídá na správně položené otázky, tak předkládá jen "svou" pravdu. Univerzální pravda stejně neexistuje :)
Co se týče tvých postřehu u JKR - oba mi u ní nesedly. Voldemort, coby paranoik non plus ultra, s vědomím, že většina kouzelnického světa se ho snaží zničit, nikdy své viteály nekontroloval??? Divné. A že neodhalil totéž, co Albus, mi přišlo taky zvláštní - Voldemort měl vlastně stejné informace, co Albus. A coby vůdce by u něj člověk předpokládal aspoň jistou dávku inteligence...
U mě skutečně o ničení viteálů ví, to Harry neprozradil. Zbylé viteály byl Nagini a "otazník" :) Naginiho držel u sebe neustále a o svém posledním si byl a je jistý, že je v bezpečí.
S Lamií se zná. Respektive - vědí o sobě ;-) A ne, Trillium není viteál. Netuším, čím by mohl tisíciletého démona uplatit - za svou existenci už musela mít milionkrát všechno, co chtěla - může prvotní démon vůbec ještě po něčem toužit??? A kdyby náhodou ano, pak si to prostě vezme ;-)
Ano, Harry je hadí jazyk i tady :))
A opět zajímavý námět - kterému se v Klíči vůbec nevěnuju, ale za úvahu stojí, určitě :)) Ne, Voldemort netvoří nové viteály. Osobní úvaha - ke stvoření se musí roštěpit duše - a nemůže to být jen nějaký ždibeček, to si nemyslím. Takže nejde vytvářet donekonečna :))
Skvost!
31.Nad propastí 2.část
Bábovka
31. 1. 2011 21:21
Krása, moc děkuju a těším se na další. Děkuju
Májo :))
31.Nad propastí 2.část
Alice
31. 1. 2011 21:26
Tvé pochopení Králova štítu je správné. Severus zůstal bez magie - proč štít trval i ve chvíli, kdy zjistil, že šlo o Lily a ne Harryho? Za prvé - Severus si neuvědomil, že ho skutečně stvořil. byl přece přesvědčený, že selhal. Za druhé - (a stejně důležité), když se milovaný člověk ocitne v ohrožení života, ten strach a touha chránit ho v nás zůstává. Dlouho. Držíme ho v náručí a ještě pořád se ve skutečnosti příšerně bojíme. A Severus Harryho neviděl, nevěděl, že je v pořádku - ta touha ho chránit v něm byla stále a stejně silná. Proto nezhaslo s odchodem Lamie.
Ale souhlasím s tebou, že vyslovit Finite bylo zbytečné - vlastně nemohlo fungovat, Králův štít ovládáme touhou, pocitem. Svým způsobem ono vyslovení Finite bylo jen jakýmsi kouzelnickým podvědomým procesem na ukončení kouzla - ale ne, opravdu tam ta věta být nemusela. Popřemýšlím nad tím, zda ji nevymažu - díky za upozornění :))
A proč nezačali nic dělat s Iskariotem? Ale přeci proto se Severus okamžitě ozval Albusovi a pozval ho k sobě ;-) Kvůli Iskariotovi :))
Ahojky, Iane :))
31.Nad propastí 2.část
Alice
31. 1. 2011 21:28
Díky :D jsem ráda, že se ti dílek líbil - a dodávat nic dalšího netřeba - docela mi stačí, pokud se z deliria dostaneš :D
Geniálních nápadů tu padlo mnoho, tudíž netuším, na který zrovna narážíš :)) Ale... klidně se přidej :D
Díky :))
Ahojky, Walentine :))
31.Nad propastí 2.část
Alice
31. 1. 2011 21:32
Jsi nesmírně milá... A přestože se ve mně mýlíš, děkuju ti :))
Ahojky, Baro :))
31.Nad propastí 2.část
Alice
31. 1. 2011 21:41
Děkuju ti :)) Scéna v koupelně byla příšerná, i mě bolelo její psaní... :)
No, ano, obávám se, že v popisování depresivních scén jsem drobet lepší než těch šťastných :))
Přesně :)) Nenávist je něco, s čím se dá bojovat, ale lhostejnost, stát se neviditelným, to je nejhorší. Vnímám to stejně.
Sirius a jeho akce s "rozbitou" hůlkou byla na odlehčení - jsem moc ráda, že se mi podařilo ti aspoň trochu ulevit z té deprese :))
Harry nedovolil Sevrusovi jít, protože o něj měl strach :)) A Albus mlčel, protože to cítil stejně - Severus byl mimo. Ovšem to Severus samozřejmě chápat nemohl... A popravdě, kdybych neměla tohle vymyšleno na zničení Naginiho, snad bych se ani nedonutila tu kapitolu psát :))))
Ano, souhlasím, těch polibků a ujištění bylo málo. Jen takový první kvíteček ;-) Zacelím rány, pevně věřím, že se mi to v pátek podaří :)))
Díky moc, Baro :))
alman :D
31.Nad propastí 2.část
Alice
31. 1. 2011 21:47
Nikdy není pozdě :D Na úsměv určitě ne... :))
Díky, alman :))
31.Nad propastí 2.část
Alice
31. 1. 2011 21:49
Ohledně ukončení s tebou souhlasím naprosto, to jsi vyjádřila dokonale. Ale Mája má pravdu, že to "Finite" tam skutečně zaznít nemuselo... :)
Ahojky, grid :))
31.Nad propastí 2.část
Alice
31. 1. 2011 21:52
Děkuju ti :)) Jsem moc ráda, že jsi mohla vidět i to všechno, co se pod tou hrůzou (nebo za ní) skrývalo :)) A ano, tohle je moje parketa a hned tak se to asi nezmění :)))
Siriusovo podezření - bylo to vážně přitažené za vlasy, ale moc jsem vám chtěla nějak ulevit a dopřát odpočinek... před další scénou :)) A máš velkou pravdu - umožnilo mu to vidět Severuse z jiné strany... a začít pomalu chápat :))
Díky :))
Re: Ahojky, Willi Wonko :))
31.Nad propastí 2.část
Willy Wonka
31. 1. 2011 21:57
jsem zapomněla na ten koment :D sakra. ale ted jsem si to přečetla znovu a je to prostě skvělý. ten souboj s lamii-napadlo mě,že to bude lily potom,co tam uršula něco zahodila. ale stejně jsem ti toho harryho sežrala :D a severus má voldemortova iskariota,merline! dá se to nějak dostat pryč? a harry je poslední viteál tak jako v relikviích smrti? a brumbál mě se...štve. sice o něco mín než v originálu,ale štve :-/ už at je pátek!
Ahojky, Cory :))
31.Nad propastí 2.část
Alice
31. 1. 2011 21:58
Děkuju :)) A promiň :)) Vím, jak to muselo vypadat, opravdu už se to zdálo nevratitelně poškozené, co mezi sebou vybudovali - a naprosto chápu, že ses tu a tam na Harryho zlobila. bez znalosti jeho důvodů (pozdějšího) chování, to bylo jen a pouze kruté :) I proto jsem nechtěla kapitolu utnout dřív než jeho vysvětlením :))
A moc děkuju :)) Jsem ráda, že Siriusovo dočasné šílenství mohlo pobavit :D A Harryho zmražení Siriusovy magie byl takový malý šťouchanec do vás ;-)
Cory podruhé :)))
31.Nad propastí 2.část
Alice
31. 1. 2011 22:05
A znovu odpusť :)) Já vím, já vím, bitva, nechat je de facto umřít oba, bylo to hrozný a naložila jsem toho na vás strašně moc najednou. Jenže rozdělit to na víc dílů nešlo! Kdybyste ještě jeden další týden vnímali Harryho "nenávist" a Severusovo zoufalství, neusmířila by vás s Harrym snad ani ta příští kapitola... :))))
:D Ale to jsi mě rozesmála :)) "To nám to zatraceně Harry nemohl dát vědět?" :D Nemohl, no :D Protože autorka je zlááá :D A libuje si v překvapeních :)))
Děkuju ti, Cory. A moc, moc doufám, že páteční dílek bude opravdu dostačující na zhojení ran :)))
Díky! :))
Četla taky :-)
31.Nad propastí 2.část
Slimča
31. 1. 2011 22:05
Milá Alice! Hádej, kdy jsem četla! No v pátek, jistě že hned v pátek dopoledne... A pak jsem přijela pozdě... No nic... :-D Úžasná kapitola! Některé věci jsem čekala a byla na ně připravená: Harryho odmítání, magickou bolest, Iskariota za „tam těmi“ dveřmi... Nečekala jsem Lamii. Nečekala jsem zářícího Harryho, likvidujícího jediným mocným gestem desítky nepřátel. Nečekala jsem, že si Severus vezme Elysejský klíč jako poslední naději na záchranu... A už vůbec jsem nečekala – on to byl vážně promyšlený TREST?!? Alman, promiň, nemáš na to copyright, že? :-D – wow! Zírám. Na Harryho pohled se skutečně těším. Jak to bylo v té ukázce na příště? „Říká se, že nejhorší, co se může člověku stát, je splnění jeho snu.“ - věta vytržená z kontextu, ale na Severusovo neutuchající přání dočkat se svého trestu by seděla krásně...

Osobně jsem nejvíce prožívala scénu s Lamií. Ne, ani na vteřinu jsem nepředpokládala, že Harry skutečně umírá, v tom směru jsem zůstávala naprosto klidná (vidíš, jak ti věřím? :-D) Bylo to Severusovo balancování na pokraji šílenství, co mě odrovnalo. Merline, z toho mě opravdu nepříjemně mrazilo. Neskutečná scéna. Naprosto... uf. Nebo fuj, jak chceš! :-D

Dovolím si citovat: A otevřel se síle, už ji znal, věděl, kde se v něm skrývá. Už ji cítil; tam, ve srubu ji našel…
Síla přišla, mohutná, nesmírná. A Harry ji vypustil ze sebe, otevřel všechny brány svého těla, vytryskla z něj v nekonečném proudu; nezastavitelná jako protržená hráz, nesmiřitelná jako žal, hluboká jako křik, když voláme na ty, co odchází se Smrtí proto, aby se už nikdy nevrátili.

Máš obrovský dar sdělit téměř nesdělitelné. Podat v pár slovech desítky informací. Opravdu, jsi fantastická. :-)
Vyhrožovala jsi, že to této kapitoly se příliš nehodí scéna se Siriusem. :-D :-D :-D i kdyby ne, je mi to fuk. Stála za to!
Děkuji za úžasný příběh!
Ahojky, El :))
31.Nad propastí 2.část
Alice
31. 1. 2011 22:12
Vítám tě :))
A moc děkuju... :)) Kámen navždycky zůstane mou srdcovkou, bohužel Josephine odešla příliš brzy, než aby nám, slasherkám, dopřála ono vrcholné potěšení... :)) Ale třeba se ještě vrátí :))
Adrenalin? :D Ano, toho si myslím se mnou ještě trochu užijete :))) A Klíč rozhodně dokončím ;-)
Určitě sem dám po dopsání celou povídku ke stažení, ano, sama si takhle své oblíbené stahuju :))) A kopírovat to po kapitolách je otrava :))
Ještě jednou ti moc děkuji. Jsem vážně ráda, že si Klíč našel další spokojenou čtenářku :)) A budu doufat, že tě ani pozdějším dějem nezklame :))
Díky :))
Ahojky, Bábovko :))
31.Nad propastí 2.část
Alice
31. 1. 2011 22:13
Moc děkuji :)) Bylo mi velkým potěšením :))
Willy Wonko :))
31.Nad propastí 2.část
Alice
31. 1. 2011 22:17
To přece nevadí, já myslím, že jsi už prvně řekla to podstatné :))
Takže i tobě Lily prozradila Uršula? :D Nevadí :)) Hlavně, když sis to "porcování" stejně užila :-P :D
Co bude s Voldemortovým Iskariotem se dozvíte hned zkraje příští kapitoly :)) O posledním viteálu mlčím... :)))
A Albus - je prostě Albus ;-) Ale svým způsobem dělá to nejlepší, co může :))
Díky! :))
Ahojky, Slimčo :))
31.Nad propastí 2.část
Alice
31. 1. 2011 22:27
:D Ano, jsem překvapená... :D Ale to zpoždění mě mrzí, promiň :)))
Čekala jsi magickou bolest?! (Copyright prý není, takže - wow :D) Sakra, jsem předvídatelná...!!! :D Iskariota, ano, to jsem tušila, že mnoho z vás čeká :)) Právě za těmi dveřmi :))
Doufám, že aspoň Harryho vyprávění překvapí! :DDD
...Dobře řečeno, je to věta vytržená z kontextu... :-P
Severusovo balancování bylo fuj. Jednoznačně fuj. :D
...Děkuju :)) Moc mě těší, že se ti ona pasáž líbila :))
A díky za scénu se Siriusem! :DDD Musela jsem trochu uvolnit napětí, abyste mi neprchli a dočetli do konce :D
Moc děkuju, Slimčo :))
Re: Májo :))
31.Nad propastí 2.část
Alice
31. 1. 2011 22:39
A ještě jsem zapomněla dodat, že Severus upadl do bezvědomí, poměrně brzy po objevení Lily... probral se až na ošetřovně, kde Harryho konečně uviděl ...

31.Nad propastí 2.část
Nex
31. 1. 2011 23:20
snad ani nemám slov. Lily nebo Severus je ten poslední viteál, ale Harryho magie a spojení mezi těmi třemi nejspíš pěkně zamíchá kartami...nebo nepěkně. Nevím jestli se víc těším nebo děsím. :)
Popoles
31.Nad propastí 2.část
Bzum... bzum... bzum... totální zamrznutí, nutno restartovat!
1. 2. 2011 00:45
Zmáčknut reset, systém naskakuje...
ALICE, ty jsi tak... „pisatelka marně namáhá server a hledá v osobním gůgláku dostatečně trefná, silná a vznešená slova, kterými by počastovala jistou Alici – marně. Tak toho raději nechá a věnuje se komentáři...“
Vracím se k minulé kapče, kde jsi říkala, že jsem se do čehosi trefila... máš pravdu, po přečtení téhle kapči to bylo jasné :-))

Takže k téhle neuvěřitelně silné mixáži emocí...
Harryho rozhovor s Lily v koupelně, srdceryvný...a pak šach mat, a na scénu vstupuje podvědomí, křičící a chci a chci a chci Severuse! Přiznám se, že jsem to čekala, ale co jsem nečekala byl tvé podání ošetření a zvládnutí fází... uff, pane jo, zase jsem měla oči plavací a na žaludku úhledný uzlík, který maličko uvolnil moment, kdy Severus odchází aby se vrátil se Siriem – začala jsem tušit, že to byl moment, kdy Harry začal přemýšlet.
Draco podává pomocnou ruku – jak Harrymu, tak Sevovi – předpokládám, že z jeho podnětu nápad s prázdnou učebnou a Dracem coby učitelem, vyšel.
Harry vrací Lili Sevovi? Říkám si - co se děje a proč je tak bez emoční? Má něco za lubem? Přemýšlení mne rychle přejde nad obrazem zlomeného a plačícího Severuse, který svírá Lily v náručí...díky Alice, další kopanec do žaludku...
Severus odhazuje i zbytek hrdosti a prosí, Harry je lhostejnost sama...Alice, co mi to děláš?
Hermiona a její lítost, další kapka do poháru hořkosti.
A pak malé odlehčení se Siriem – díky Alice, to jsem vážně už potřebovala. Věta „Asi je rozbitá“ by mě za jiných okolností donutila hýkat smíchy, nyní jsem se však jen pousmála, víc mi to prostě nešlo. Až další vtip v podobě gauče přistávající ho na Siriovi a ochotné nabídky Rema, že zmíněný kus nábytku hbitě uvolní, pokud by Sirius měl neodolatelné nutkání znovu pocítit vřelou tíhu kanape, mne přinutilo k hlasitému smíchu....díky!
Motýlci z jisker... silná vzpomínka a jsem v to zase až po žaludek!
Popoles
31.Nad propastí 2.část
(Bzum... bzum... bzum... totální zamrznutí, nutno restartovat! - 2
1. 2. 2011 00:46
Poplach a záchranná akce – podezříváci bubnují jak diví – on ne!...jak to on ne? Proč ne? Co má Harry zalubem?
A pak Naginy a Severusův šílený nápad ho zmrazit. Bylo jasné, že je návnada, kruciš já skoro křičela: Kašpárku, za tebou! A on tam samozřejmě byl, ten druhý had, s červenýma očima. Co byl naprostý šok byla Lamia. Prolínání děje Harryho a Severuse, páni, holka, ty víš, jak zastavit krevní oběh! Trpěla jsem s Albusem a Harym jako zvíře, ale co mě opravdu dodělalo byl Severus.
V okamžiku, kdy se zjevila Uršula a pustila cosi lesklého ,bylo jasné, že jde o esenciál a že Lamia netrhá Harryho, ale... i když to člověk věděl, stejně ta scéna byla tak sugestivní, že jsem si říkal, ne, to není Harry, v tom má prsty Lily... Popo, ani nepomýšlej na cokoli jiného a rychle čti dál!
A potom jsi mi z vnitřností svázala Gordický uzel. Bylo to přesně v okamžiku, kdy jsem si říkala, tak a Severus právě překročil tu hranici šílenství, to je bod zlomu – sevření utržené ruky a mumlání Neplakej, už jsem u tebe, laskal mrtvé prsty, už to nebolí, je dobře, Harry… Tohle milá Alice, bylo … no, já nemám slov, prostě mě to vyřadilo z provozu.
Když jsem po delší době znovu naskočila, scéna jak Harry likviduje přesilu mne paradoxně dost uklidnila.
Na ošetřovně... to co se tam dělo, mě utvrdilo v tom, že Harry má opravdu něco zalubem, jen jsem netušila co...byl tak krutě lhostejný, to mi prostě nešlo k jeho povaze, kterou nám celou povídku odhaluješ, ne, říkala jsem si, takhle by se Harry nechoval, v tom musí něco být.
Severus přišel domů a upnul se ke své poslední naději. Přiznám se, že reakce Harrryho mi došla až po dočtení konce. Jak se asi musel cítit beznadějně, když viděl, že mu jeho záměr nevychází? Že Severus, místo aby si vzal klíč kvůli sobě, to udělal jen kvůli jeho přání?
A potom konečně vysvětlení a uklidnění mých podezříváků. A smekám svůj skalp, protože nechat tohle Harryho udělat, bylo vážně kruté pro oba – kruté, ale nezbytné.

No a teď pár postřehů....
Albus věděl, že Naginy není poslední viteál a záměrně Severusovi lže. Jen si nejsem jistá, jestli slyšel pře Severuse vše, co Voldemort Harrymu řekl, protože jestli ano, tak celou dobu věděl, že mluvil pravdu a to by znamenalo... no, úvah mám hodně :-)) prostě Albus bude vždycky pletichařit.
K viteálu - Nabízí se možnost, že poslední viteál je Harry. Také by to mohl být Severus, ale to se mi zdá nepravděpodobné – proč by si Voldemort chtěl nechat zničit jeden viteál druhým - tedy zabít Severuse Naginym? To už mi přijde jako logičtější možnost Lily.
Iskariot – tenhle nápad tu tuším padl hned na začátku, kdy se objevila možnost Severusovy zrady – Alice smekám, jak jsi to dokázala zahrát do autu :-))

Alice děkuji, že jsi kapitolu zakončila optimisticky a nenechala jsi nás v tom vymáchat. Moc se těším na příště :-DD
Jsi úžasná!
Zmatená...
31.Nad propastí 2.část
Popoles
1. 2. 2011 00:48
tak jsi mě vykolejila, že jem v komentu prohodila jméno a nadpis... :DD
Re: sion :)))
31.Nad propastí 2.část
sion
1. 2. 2011 05:33
Alice klidne bud orginalni, ale nechci pak skoncit na psychiatrii:)
Re: Willy Wonko :))
31.Nad propastí 2.část
Willy Wonka
1. 2. 2011 09:38
jen doufám,že tím viteálem není severus.. radši harry :D
*_*
31.Nad propastí 2.část
assez
1. 2. 2011 16:47
Dvě věci… možná že Jospehine odešla v pravý čas.
A – chci Ti udělat radost, vážně chci, takže: mě Iskariot za dveřmi nenapadl. :D
Nebelvírská odvaha
31.Nad propastí 2.část
Michangela
1. 2. 2011 23:20
Teda celkově jsou to hodně silné zážitky! Naštěstí pro mne, jsou zde i pohledy veselé a okamžiky vyloženě roztomilé. Díky za ně! Sirius tažený do koupelny, Sirius s polštáři a pohovkou, ječící Uršula daleko od záchodků. Ale uvažuji o Harryho slovech na konci. Nebelvír duší i tělem. Až mne mrazí, čeho jsou ti odvážní lvi schopní! Díky. Díky za všechny.
Ahojky, Nex :))
31.Nad propastí 2.část
Alice
2. 2. 2011 00:27
Moc děkuji :)) Jsem ráda, že se ti kapitolka líbila - nebo v to aspoň doufám :D
Kartami tu míchám já ;-) A ne, asi to opravdu nebude moc pěkné... :))
Díky :))
Ahojky, bzum - bzum - Popoles :DDDDD
31.Nad propastí 2.část
Alice
2. 2. 2011 00:32
Děkuju - musím říct, že jsi mě po dvou neskutečně mizerných dnech dokázala rozesmát :D
Tak i ty jsi čekala magickou bolest???! Eh, tragédie... :D Aspoňže jsem překvapila způsobem, jakým se oba vypořádali s oběma fázemi ;-)
Ale jinak souhlasím, scéna v koupelně byla prostě hnusná... :(
Ano, chápeš to správně, Severus vymyslel Dracovo doučování :)
Vrácení Lily - to jsem musela :) Bože, tohle jsem si tak moc přála od první chvíle, co jsem začala Klíč psát - aby si jednou, aspoň jednou a konečně vybrala jeho :)
Díky :D Jsem moc ráda, že sis Siriuse vychutnala :D Říkala jsem si, že by to mohlo jako odlehčení "bodnout" :))
A motýlci...no, jednou to "prasknout" muselo :))
Bzum-bzum-Popoles podruhé :DDD
31.Nad propastí 2.část
Alice
2. 2. 2011 00:43
Njn, to bylo jasné, že tam Nagini nebude jen tak na čerstvým vzduchu sám... :)))) Jenže Severus v té chvíli nebyl zrovna v nejlepší kondici ;-)
Lamie a Severusovo zlomení... to bylo zlé. Sice se mi to nepsalo tak těžce jako scéna v koupelně, ale i tak...
Správně, takhle by se Harry nechoval :)) A má pro to hodně dobré vysvětlení - nejen to, co už prozradil ;-)
Ano, přesně, přesně - pro Harryho bylo nesmírně kruté, když Severus přišel s Klíčem, ale ze špatných důvodů - a on ho musel ZASE odmítnout...
Takže shrnuto - ano, bylo to kruté a ano, bylo to kruté pro oba. Díky, že jsi to tak vnímala :))
Ohledně úvah - Albus sice tuší, že viteály jsou dva a zatlouká, seč mu síly stačí - ale ne, ani on si nemyslel, že Voldemort si Veritasérum vzal. To je tak, když člověk uvízne ve svých jistotách - on Severusovi tak bezmezně věří a navíc zná jeho sál vědomí, že by ho prostě nenapadlo, že mu unikl Voldemortův Iskariot :)) Takže v tomhle směru je Albus vážně nevinný, ať už ho podezříváš z čehokoliv :))
Ohledně viteálů - velmi logické ;-) A souhlasím ;-)
A máš naprostou pravdu, nápad s Iskariotem tu padl už hned zkraje, kdy jsem prozradila existenci zrádce - netušíš, jak moc jsem se u toho zmijozelsky svíjela, abych to zamlžila :DDDDDD
Děkuju ti :)) A moc doufám, že příští kapitolka už jen potěší ;-) :))
Ahojky, assez :))
31.Nad propastí 2.část
Alice
2. 2. 2011 00:47
S Josephine máš možná pravdu... :) Třeba se necítila na závěrečné dokončení jejich vztahu. Nebo kdo ví. Každopádně, pro mě to svým způsobem uzavřela poměrně snesitelně, tak, jak to naznačila s Kamenem srdce si už umím krásný a šťastný konec představit, takže jsem schopná "žít" i s takovým koncem :))
A -jéééé :)))) Moc děkuju :))) Potěšila jsi mě :))
Ahojky, Michangelo :))
31.Nad propastí 2.část
Alice
2. 2. 2011 00:50
To já velmi děkuji tobě :)) Jsem moc ráda, že jsi mohla vidět odvahu a sílu i těch ostatních, že ses mohla zasmát se Siriusem - a že i přes tu bolest, kterou Severusovi způsobil, jsi schopná vidět, kolik lásky se za tím u Harryho skrývalo :)) A odvahy, samozřejmě... protože riskoval, že ztratí toho, na kom mu záleželo nejvíc :)
Děkuju ti :))
Re: Ahojky, assez :))
31.Nad propastí 2.část
assez
2. 2. 2011 15:00
*rofl* *ROFL* Fajn…
Už???
31.Nad propastí 2.část
Mája
3. 2. 2011 09:43
Ještě není pátek? Opravdu???
Kruci to jsou ale letos opravdu dlouhé týdny, lidičky...
Tak zítra? Já asi ani neusnu...
Re: Už???
31.Nad propastí 2.část
Elza
3. 2. 2011 10:00
Májo, já sem také nakoukla s vizí, že je pátek... To bude těmi zítřejšími prázdninami... *;-D
Re: Re: Už???
31.Nad propastí 2.část
Alice
3. 2. 2011 14:11
:D Co já bych za to dala, aby už byl pátek... tak nejlépe kolem šesté odpoledne... :D Protože zítřejší prázdniny se mě opravdu netýkají, chudák já... :D
Re: Re: Re: Už???
31.Nad propastí 2.část
Elza
3. 2. 2011 18:12
To mně se týkají, páč děti nemůžou být samy doma... Tak mám dovolenou.
Nevím jestli se smát nebo plakat... :)
31.Nad propastí 2.část
Gigi...
3. 2. 2011 19:45
To bylo opravdu hnusné... :( magická bolest, ohniví motýlci, Lamia a taky Lily... :( ach jo, ti dostali pořádně záhul...
na druhou stranu jsem se rozesmála při scéně, kdy Sirius nemohl proklít Severuse a třepal svojí hůlkou... :D to mě opravdu dostalo... :)
opravdu jsem měla chuť hlavou praštit o zeď, když se Severus zjevil s klíčem na krku a Harry řekl, ať odejde nebo nastydne... :( v tu chvíli jsem byla jako Draco... předtím ne, ale po tomhle bych Potterovi tu ránu dala...
ale nejvíce jsi potěšila, když se na konci začalo vyjasňovat a Harry spustil ten svůj památný monolog... :D jsem tak moc ráda za oba... :D
a ani se Severusově stavu nedivím... :) po takovéhle zkušenosti bych asi taky jenom stála, zírala a mumlala: On se vrátí domů... :D
jako první mě
31.Nad propastí 2.část
sevy
4. 2. 2011 01:37
na konci napadlo... merline řekni, že autorka neviděla dallas... příště napíše, že to byl severusův sen, zbožné přání- ve chvíli kdy vyleze ze sprchy, a já sežeru počítač :-D ale ukázky mě uklidnily... ;-D i když...neříkej klid, dokud Alice neuveřejní celou kapitolu! jedno z pravidel, které jsem se tu naučila! :-D
co napsat ke kapitole.... k severusovi jsi byla tak neuvěřitelně krutá! doslova jsem se klepala strachy co bude! a krutá nejen k severusovi! :-|
to bude tou nocí, ale co ten poslední viteál... platí, že je jim stále harry nebo to, že je v sevově sálu voldyho iskariot, to vytváří jakési spojení a??? Slimča mi dává naděje, že to dobře dopadne, i když možná s lehce otevřeným koncem, ale... známe svoje lidi :-DD
je moc hodin.. končím... takže...
trnula jsem strachem a napětím, bylo mi obou děsně líto (seva více! :-P), moc díky za ten konec, veliká úleva! :-)
opět krása! díky! ;-)
PS: cruciatus, cruciatus.... tak to bylo dobré!!! :-DDD
je 4.2.2001 - 9:28
31.Nad propastí 2.část
anonymka9
4. 2. 2011 09:29
Tak Alice za tohle bych tě přerazila tohle že tam nemáš hozenou další kapitolu. Okamžitě ji tam vraz a to hneeeeed. Mám další povídky přečtené cca už nevím 10 a čekám u dalších na pokračování tak pls usnadni mi to že tam dáváš další kapitoly co každý týden!!!
Re: je 4.2.2001 - 9:28
31.Nad propastí 2.část
anonymka9
4. 2. 2011 09:31
že alespoň je tam dáváš ráno!!!!!
Jo, jsem skoro mrtvá
31.Nad propastí 2.část
Jana
4. 2. 2011 21:55
ALice, ne já prostě nemůžu, 3 týdny odkládám čtení tvé povídky. Popoles mně varovala, zařekla jsem se, že nebudu číst, dokud se nezačne blýskat na lepší časy. Popoles, DĚKUJI, zachránila jsi mi život:-))) 27 let přátelství má něco do sebe (sakra, vážně se známe tak dlouho?) a kromě Popo mně máš Alice na svědomí, u ruky hrnek čaje, jako KPZ 300 gramů brusinkové marmelády. A já ji sežrala hned u 30 kapitoly... mám za sebou tenhle díl a nemám číst se resuscitovat.....takže zase vložím své rozechvělé srdce do rukou svý úžasný kamarádky a jdu číst 32. díl, který má být jako balzám.
Celé to utrpění ale mělo něco do sebe, zjistila jsem, že jsem překonala svou závislost na tvé povídce. Ta hrůza, která mne obestírá už 3 týdny byla větší než touha číst. Kdy mně Popo neujistila, že můžu číst, počkala bych až do konce. Konečně se mi spustily sebezáchovné mechanismy. Pořád zůstávám opatrná, počkám, až můj "ochutnávač" (myslím, to s láskou, neboj Popo) přežije tvou další dávku a pak opatrnými krůčky vyrazím já. Rychleji to nejde, ještě pořád se chvěju strachem. Alice, jestli tahle povídka špatně dopadne, je mi to asi jedno, protože já to nedočtu. Nejsem tak statečná, abych se týrala. Smekám před tebou, rozehrála si mistrovskou hru.... ale dohrajou jen ti nejstatečnější a to já nejsem, přiznávám se čestně...
Re: Jo, jsem skoro mrtvá
31.Nad propastí 2.část
Popoles
6. 2. 2011 01:05
Uff... tedy, Medvídku, taky tě mám ráda ♥♥♥
Re: Re: Jo, jsem skoro mrtvá
31.Nad propastí 2.část
Jana
6. 2. 2011 19:14
To doufám...spoléhám na tvou morální podporu a páteční pretest:-))). Dík. PS, a je to fakt poprvý, co mi došlo, jak dlouho se známe (a to jsem nepočítala ty zábleskyu dětský doktorky:-))). Sakra, i tak je to dlouho.
Re: Re: sion :)))
31.Nad propastí 2.část
Nex
7. 2. 2011 22:48
Na tom něco je! :D
Sakra!
31.Nad propastí 2.část
Achája Eressiel
9. 2. 2011 16:41
Tohle mi málem přivodilo infarkt! Vlastně ne, ten udeří a je to. Nedávný děj se mnou prožíral do hloubky, jako kyselina, snažila se přetrhat a zničit všechno. Celou dobu jsem věděla, úpěnlivě věřila, že to dobře dopadne(samozřejmě do chvíle, než se na ně vrhne další nebezpečí:D). Jen jsem netušila, že to bude trvat tak dlouho. Oni jsou oba tvrdohlaví jako mezci!
Jak to se mnou může tolik mávat, když jsou to jen písmenka! Geniálně poskládaná písmenka. Nechápu, co jsi za bytost, když dokážeš psát něco tak úžasného a silného:)
A ta písnička na konci opravdu pomohla:)
Ahojky, Achájo Eressiel :))
31.Nad propastí 2.část
Alice
9. 2. 2011 20:05
Promiň :)) A ber to jako přípravu, bude hůř... ;-) JKR přitemňovala děj zvolna po dílech knih, já jdu na vás ostřeji a přitvrzuji po kapitolách... Ale vždy se snažím, aby i v těch nejhorších dílech bylo trochu úlevy a odpočinku :) Snad se to daří, aspoň někdy, aspoň částečně :))
Slova jsou jen a pouze slova - tu sílu jim vkládáte vy, čtenáři, svými vlastními emocemi :))
Jsem ráda, že písnička na konci opravdu pomohla! :))
Děkuju ti, Eressiel :))
:-OO
31.Nad propastí 2.část
Lucy Richmore
5. 7. 2011 00:01
Tak tohle byl několikanásobný infarkt!!! Bez čehokoli můžu říct, že jsem v životě nečetla nic NIC!!! tak skvělého a dokonalého, až nenacházím slov, jako je toto!! V životě bych nečekala, že někdo může tak dokonale vystihnout charakter Snapea a vytvořit slashovou povídku, tak že vyzní naprosto přirozeně! Ani jedinkrát jsem se u čtení nenudila a nejedinkrát pročetla celou noc, protože se prostě, nedá odtrhnout!! Momentálně mám oči napuchlé a ubrečené, tahle kapitola mi dala opravdu hodně zabrat!! Autorka má mou hlubokou úctu a nezměřitelný obdiv! Merlin s tebou!!
Potřebuju defibrilátor
31.Nad propastí 2.část
Maleficia
5. 9. 2011 17:46
Nádherna, jen nemůžu dostat do chodu své srdce. Šokem se zastavilo. Jen začínám mít pocit, že poslední viteál je Harry. To by se mi vážně nelíbilo. Chudák Severus. Už zažil tolik bolesti. Snad nemám pravdu.
Povídka je úžasná. Děkuju moc za ní :-)