Jdi na obsah Jdi na menu
 

Hadí klubovna aneb místo k rozhovoru, syčení povoleno

14. 01. 2016 ...?

Ne. Navždy.
 
always-alan.jpg
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

865f9333-0e84-48cf-9c23-e06ef08ddb45.jpg

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 


tumblr_mzhyxlwapi1qgrwnyo1_250.gif

 

 

 

 

 

Arkadiusz Reikowski - Farewell ft. Mary Elizabeth McGlynn

I have faith

that you are safe

Alice

________________________________________________________________

17. 08. 2016

Drazí Klíčci,

z jistých důvodů jsem musela vaše předchozí komentáře  opět archivovat, neskutečných 450 vzkazů, 92 stránek, vašich překrásných slov, která mne nikdy nepřestanou hřát, pečlivě uschovaná. Jsem tolik vděčná za všechnu vaši lásku, kterou jste příběhu věnovali! heart

Ohledně pokračování, pro ty z vás, které zajímá, ale Facebooku nefandíte, jsem se rozhodla vložit sem pár základních informací :-)

1. Pokračování Klíče zveřejním zde, na stránkách Elysejského klíče.
2. Přesné datum prvního zveřejnění stále neznám, jsem sice v jeho závěrečné fázi, přesto jde o tu nejobtížnější (a po téměř třech letech věnovaných jeho psaní se už ozývá vyčerpání a sem tam musím tvorbu na čas odložit).
3. Zveřejňovat začnu až ve chvíli, kdy bude příběh kompletně dopsán, abych měla jistotu, že nezůstane nedokončený.
4. Stejně jako při Klíči vás na počátku uvítám hned několika celými kapitolami.
5. Zveřejňování bude probíhat také stejně, tedy každý pátek, při delších kapitolách (některé mají 60 - 80 stránek) je můžu rozdělit na pátek + následující úterý, tahle volba bude čistě na vás

6. Jeho název zní: "Stopy Šelmy"

Pokud by někdo měl zájem vytvořit k němu doprovodný obrázek, vložit do něj svou představu, velmi to uvítám. Zcela záměrně nyní, když nevíte téměř nic ;-)

Kontakt na mne je stále stejný: oreally.alice@gmail.com

nebo na FB: www.facebook.com/alice.oreally

(pokud mě tedy zrovna neblokují :-D )

Ukázky vkládám veřejně, abyste mne nemuseli mít v přátelích.

Něco malého pro inspiraci ;-)

Harryho Mrazivá

mraziva.jpg

19. 08. 2016 "Startující" malý střípek - Harryho první setkání s Mrazivou ;-)
_______________________________________________________________

Harry čekal lva. Velkého zlatého lva; jednou Nebelvír, vždycky Nebelvír, skoro jako genetická vada, té se taky nemůžete zbavit.
Ale byl to jaguár. Drobný, štíhlý, mrštný. Skoro malý. Melanický jaguár. Černý panter.
Podle Aztéků je bohem noci, smrti a magie. Symbol moci a síly, zprostředkovatel komunikace mezi živými a mrtvými.
Panthera, latinský název pocházející z řečtiny, znamená predátor všech. Stiskem čelistí předčí lva dvojnásobně, jediným skousnutím rozdrtí lebku, dokáže skolit tři sta kilového býka, a potom si ho odtáhnout do úkrytu. Nemá přirozeného nepřítele, stojí na samotném vrcholu potravního řetězce.
A byla to ona. Harry netušil, jak to ví. Prostě to věděl.
Seděla tam, sledovala ho.
Silný ocas složený kolem těla, přes lícní část a hrudník několik menších červenohnědých maskovacích skvrn ve tvaru růží, černou srst lesklou tak, až v lomu světla vypadala stříbrně žíhaná; kulatá hlava, drobné uši, třpytivý čenich, dlouhé vousky.
Předpokládal rudé oči.
Ale měla je bílé.
Bílé.
S mléčnými žilkami, bílé jako nejdokonalejší, nejčistší krystalky popraskaného ledu, s tím nejjemnějším dýchnutím světlounce modré.
A uprostřed, tenká černá vertikální čárka.
…Byla překrásná.
 
Seděla. Nehýbala se. Sledovala. Pohled plný pronikavé inteligence.
Páni, hlesl Harry. Tohle jsem… nečekal.
Takže ty ses nemohla rozhodnout, jestli být kočka nebo had.
Chápu.

________________________________________________________________

12. 10. 2016

 
Drazí Klíčci a budoucí Šelmičky, technika nás zradila a obetovaná část Stop zmizela v nenávratnu dřív, než se ke mně dostala. Nemůžu chtít, aby to dělala znovu, tudíž děkuji Kamikaze za její snahu, veškerou pomoc a přeji mnoho úspěchů :-) Co to znamená pro vás? Že Stopy budou ještě větší výzvou! Kromě všeho, co jsem si v příběhu vymyslela, vás čekají ještě zákeřnosti v podobě překlepů, chyb, přičemž některé jistě budou stát za to. Chcete maličký příklad? Jak je libo ;-)

Správně: "Ruce se mu třásly. Schoval je pod stůl."
Napsáno: "Ruce se mu třásly. Schoval se pod stůl."

Tohle jsem objevila až po několikátém čtení; betovat sám sebe je vážně těžké, s každým čtením něco opravuji a mohla bych to dělat donekonečna. Pravděpodobně. Ale můžeme udělat soutěž pro odvážné Šelmičky, které vytrvají, o nejlepší nalezenou chybu / překlep! :-) (Odměna mě nenapadá, pardon)

Nyní jsem delší dobu nepsala, příběh stojí na místě. A důvody, které jsem měla pro předsevzetí, že nezačnu zveřejňovat před dopsáním, stále trvají - jen mi to je už jedno. Nabízím vám tedy možnost vyjádřit váš názor. Pokud budete mít zájem, můžu začít Stopy zveřejňovat s varováním, že příběh nemám dokončený, hodlám rozdělovat kapitoly delší než 30 stránek ve wordu (těch bude většina zhruba od čtvrté kapitoly). Jakmile se opět rozepíšu, nebudu schopná reagovat a věnovat se vám s odpověďmi v komentářích (samozřejmě někdy ano, ovšem raději upozorňuji předem), ani se "šperkováním" zveřejňovaných částí o hudbu a obrázky. Anebo si můžete počkat, až psaní dokončím. Upřímně říkám, že obě varianty jsou v pořádku.
Píšu pro sebe. Zveřejňuji pro vás. Takže kdo jiný by měl rozhodnout než vy? Pokud si zvolíte začít - na vlastní nebezpečí a s vědomím všech nedostatků i rizik ;-), první kapitoly s úvodem, který velmi doporučuji přečíst, se tu objeví v pátek 29. 10. 2016.

A jako "poslední varování" je tu titulní obrázek ke Stopám.
Mé velké díky za tento skvostný nápad náleží Lily, první ztvárnění vytvořila grafička Karolínka, kterým mi velmi pomohla si ujasnit mé představy (i mou neschopnost vyjádřit je srozumitelně :-D ), jeho spáchání padá na mě se všemi jeho nedokonalostmi. Do posledního detailu představuje stěžejní děj - ano, skutečně ho vnímejte jako varování ;-)
  stopy-selmy.jpg
Nejsnadnější se mi zdá malá anketa. Jsem si vědoma, že sem nechodíte pravidelně, proto nechám dotazník běžet od 12. 10. 2016 do 26. 10. 2016. Pro počet vyjádřených názorů nemám žádný limit, vždyť jeden čtenář je vše, co autor potřebuje, no ne? :-)
Nuže... je to na vás :-)
15. 10. 2016
Právě jsem odhalila, že 29. 10. 2016 je sobota, nikoliv pátek. Se mnou bude ještě zábava... :-D

26. 10. 2016

Mnohokrát děkuji všem, kteří se zapojili, ať už kliknutím na volbu nebo vyjádřením - jste úžasní :-) A zde je výsledek ankety:

anketa-stopy.jpg

Vaše reakce, názory a komentáře k anketě Stopy

Takže... uvidíme se tu v pátek :-)
Ano, opravdu v pátek 28., pátky jsou zdejší tradice a přeji si ji zachovat, třebaže jsem zmatečně ohlásila sobotní datum; v sobotu zde první kapitolky stále budou ;-)

                                                      Těším se na vás heart

_________________________________________________________________________

11. 02. 2018
Zdravím, světe 
Zpracovávám šok, kolik času uplynulo. Dlouho jsem tu nebyla, popravdě řadu měsíců ani nevěřila, že se ještě vrátím, tak byly těžké. Zabloudila jsem ve svém monolitu, hluboko. Ale Lilly s Astrou do mě zaryly drápky, zarputile držely, připomínaly mi vás, Severuse, zatvrzele znovu a znovu zažíhaly světýlko, kdykoliv mi zhaslo. Před nedávnem se cosi stalo. Neptejte se, netuším co. A opravdu nevím, jak dlouho to vydrží. Teprve se rozkoukávám, obezřetně pokouším o první krůčky. Vracím se k psaní, zvolna, prozatím k dopsání dávno slíbených Zelených pro Severuse.
Dnes, nyní, po věčnosti, v sobě cítím lásku. Nesmírnou. A komu jinému ji dát, s kým jiným sdílet, než s vámi a Severusem?
Též jsem si právě přečetla najednou všechny vaše komentáře od chvíle, kdy jsem propadla králičí norou. Vím, že jsem mnohé četla už dřív, ale v monolitu jaksi slova blednou a písmenka se drolí. A jsem... v úžasu. Ohromená. Sedím tu doslova v posvátné úctě nad tím, v jakém množství a jak vzácně, výjimečně laskavých, moudrých, dobrých bytůstek, víl, princezen a dušiček tu nacházím, jaké požehnání mi bylo dáno čtenáři, jakými jste vy. Nejde jen o vaše návraty, přízeň, nesmírnou trpělivost a pochopení, či touhu si Stopy dočíst, dočkat se konce, z obojího čerpám sílu stejnou měrou - ale z vašich slov cítím TAK cenné poselství, tolik magické moci! Protože každý jeden z vás neustal, žije, bojuje, má odvahu milovat, plakat, smát se, tančit, snít, všichni nesete pochodeň a rozséváte dobré světlo, své vlastní krásné světlo, předáváte dál; třebaže já vyhasla, nevzali jste to jako prohru, znamení, že tudy cesta nevede, nenechali být, ne, vy kráčíte pevně se zářivou lucernou a trpělivě učíte svět, že být dobrý má smysl, že kouzla jsou skutečná a jedinečné zázraky všichni nosíme v sobě, stačí se podívat, naslouchat... Jste úžasní.
S pokorou a respektem před vámi smekám. Je mi ctí, že jsem vás směla poznat.
Děkuji. 

A prozatím, jako první vlaštovku (kéž) a ukázku mého znovuzrozeného batolení, vkládám krátký úryvek ze svých Zelených, jen pro vás.
 
Abel Korzeniowski - Table For Two

"Čiré štěstí? Ten magický moment, neposkvrněný, nesrovnatelný, absolutní, pod záštitou andělských křídel kdy i faunové zmlknou, aby nerušili, jaksi bezpodmínečný, neboť neohlášen vás obejme třeba v nejvšednější z chvil, takovou má moc, neohraničeně tajemně čarodějnou, pravidla se ho netýkají, paradoxy zbožňuje – a je to, jako by vám během oka mrknutí v hrudi vyrašil pupen, jásavě vytryskl v běloskvoucí květ, celičkého vás naplnil a byl skrz na skrz dobrý? Nadpozemsky. Rušil fyzikální zákony, omezenost lidského bytí, času, dimenzí, stali jste se kapkou v dokonalé harmonii s miliardami jiných proudící oceánem prapůvodní lásky, z níž jsme povstali, kam se vracíme. A zdá se to věčné, třebaže vteřinová ručička hodin stěží stihne třikrát čtyřikrát poskočit. Věřím, pevně věřím, že jste tohle prožili, již tam byli, opět zavítáte.
I Severus ho poznal."
 
S vděčností a láskou,
vaše Alice
____________________________________________________________________
 
14. 04. 2018
Vyjádření k dotisku Klíče
 
Jelikož se mi v uplynulých měsících podobné dotazy množí, odpovím zde. Nic bych pro vás neudělala raději! (snad kromě dopsání Stop a Zelených :-) )
Věc se má takto - je předem nutné znát přesný počet výtisků a čím více, tím jsou levnější, (a nezapomenout, že dnes už ani poštovné a balné nejsou právě levné), tudíž jako dřív Lilly sesbírat informace a zaevidovat je (velmi časově náročné, s většinou je potřeba komunikovat víckrát, získat chybějící detaily, případně domluvit speciální přání dotyčného). Ideálně po delším čase, aby se možnost dotisku rozšířila. Načež se objednávka zadá a přijde faktura - splatná předem. Poprvé i podruhé jsem si takovou investici dovolit mohla, s výhledem, že se mi vrátí během cca půl roku (a pochopitelně v souladu se zákonem, ač na hraně, jsme se s Lilly o jisté náklady podělily, zaplatily ze svého, abychom se na cizích autorských právech neobohacovaly, a tudíž zcela prokazatelně na celém projektu tratily). Dnes již finanční záštitu dělat nemohu, moje životní situace se dramaticky změnila. Lilly řeší mimořádně závažnou rodinnou událost dlouhodobého rázu.
Takže - obě bychom nesmírně rády, ale nemůžeme. Rozhodně ne nyní, či letos. Obě nevylučujeme, že by se to změnit mohlo, snad, někdy :-)
Ale pokud by se toho někdo zodpovědný chtěl zhostit, pokud vy byste souhlasili, že se složíte / uhradíte předem (protože jiné řešení mě nenapadá, ale sama to po vás chtít odmítám), má můj naprostý souhlas, kontakty s vydavatelstvím, kde je vše již domluvené a připravené z minula, bychom daly k dispozici.
A třebaže pro mne i Lilly šlo o jednu z nezapomenutelných, úžasných životních událostí a rády vzpomínáme, nikdy bychom to nevzaly zpět, nemůžu nepřipojit, že to celé zařídit bylo vyčerpávající :-) A lehce šílené :-D
Mrzí mne to, nesmírně. Mít finanční zázemí, dám jich okamžitě pár desítek vytisknout a postupně (samozřejmě bez zisku) poptávajícím nabídnu. Bohužel nemám. Je mi to opravdu líto; i proto jsem kompletní text dala na stránky ke stažení ve Wordu a ne v pdf, abyste si ho mohli nejen vytisknout, ale i upravit dle svých možností, potřeb či přání. Je mi líto, že víc nabídnout nemůžu.
Snad aspoň nepatrnou útěchu, že jsem si pojistila (dvakrát), aby tyto stránky vám zůstaly k dispozici i tehdy, až tu nebudu, jako placené bez reklam (na neplacené se vrátit nelze) by je provozovatelé po první neuhrazené faktuře znepřístupnili. K tomu tedy nedojde :-)
Děkuji vám všem za věrnost i lásku Klíči 
vaše Alice
_____________________________________________________________________
 
20. 04. 2018
Moji drazí Klíčci, Šelmičky, má milovaná světélka 
Omlouvám se, že pokud se vynořím do reality, umisťuji ukázky na svůj profil FB a ne zde - je to prostě jednodušší, rychlejší. A nefér vůči těm, kteří FB  odmítají (což chápu). Tak tedy nyní pro vás: stále usilovně pracuji na "Zelených pro Severuse", píšu dál, ač stále pomaleji, než jsem doufala, energii mi odčerpávají zdravotní důvody i "přízemně materiální" potíže, které musím řešit, ALE blížím se k 60-té stránce (snad třetině až polovině příběhu).
Ukázka pro vás věrně čekající a snad se i těšící :-) (výňatek z rozhovoru Severuse a Lily Lenky Potterové)
 
„Jak vám to zní?“ nechal si Severus do očí vstoupit úsměv. Albus, Minerva, Poppy by ho viděli. Harry? Ano; asi.
Lily by ho spatřila nepochybně.
Postřehla i slečna?
„Zní mi to tak, že se na hodiny profesora Binnse nehorázně těším,“ opáčila střelhbitě, „provázanost všeho se vším mě fascinuje a tohle na dějiny vrhá nové světlo, nemůžu se dočkat!“
A usmála se.
Slyšeli jste někdy o synestezii? Týká se lidí, kterým se spojují vjemy, jinak a výrazněji než většině, které se souhrn smyslových počitků prolíná především s emocemi. Synestetici například grafické symboly vnímají v odstínech barev, naopak barvy obrazů jsou jim zvuky, slyší je, hudba vyvolává chuťové dojmy; obměn jsou spousty, každý synestetik má vlastní. Severus mezi ně nepatřil.
Přesto ho napadlo, že se usmála zeleně. Neopakovatelný, mechově hebký, čarodějný sluncem prosvítajícím listy. Zelený úsměv.
Opět.
Poprvé zhruba po třech desetiletích.
Protože takhle cítil Lilyiny úsměvy, tenkrát, později, ve věku křehkých něžností, tajnosnubném soukromí chvilek mazlivě vláčných jak průsvitné krůpěje lenivě stékající po plástvích medu; během jejich loučení s večerkou na spadnutí, k pomilování trýznivých návraty pro ještě jediné spěšné objetí, než se nakonec v šeru chodby ohlédla, poslala vzdušné políbení, zasněně usmála. Jen ona. Jen pro něj.
Zeleně pro Severuse.
Tak dávno… zapomněl jsem.
Tohle jsem dočista zapomněl; jak se to stalo, jak jsem mohl?!
Nepamatuji, kdy naposled jsem věděl. Znal ten pocit. Byl schopný si ho připomenout. Cítit.
Až doteď.
Otřeseně na dívenku hleděl.
Jak – nepatřičné.
Jak prolhané!
…A kruté.
Prosvítej skrz ni, Lily, obkresli své dary, jimiž jsi ji zahrnula, dej jí svá gesta, sluncem zulíbanou rez vlasů, drahokamy očí, vlož do nich hlubiny své nespoutané, laskavé moudrosti, rozezvuč její hrdlo svým smíchem. Zabíjej mne čímkoliv a třeba vším najednou; mé drahé navždy. Ty smíš.
Ale její úsměvy nejsou zelené.
Nemohou být.
Přeci nemohou, prostě ne-…
…Mohly by?
 
Se zelenou láskou,
Merlin s vámi
vaše Alice
 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Re: Smrtelně důležitý dotaz

(Alice, 13. 10. 2016 16:26)

Ahojky, Weriness :-)
problém je, že objednané výtisky se musí zaplatit všechny předem a to si už ve své současné situaci dovolit nemůžu, bohužel. Vybírat peníze předem nechci, nepřijde mi to etické. S nakladatelstvím měla smlouvu Lily, která se ujala zařizování (díky větším objednávkám měla slevu), a ta je už momentálně mimo, tudíž by to bylo dražší. Pokud se zařizování toho všeho ujme někdo jiný, nic proti tomu nenamítám, dodám kontakt na nakladatelství, ale osobně s tím nepomůžu, na to mi jednoduše energie nezbývá. Omlouvám se.
To je důvod, proč jsem na stránky vložila Klíč ve wordu, aby si ho každý mohl upravit dle svých možností i potřeb, a případně vytisknout. Je mi moc líto, že nemůžu nabídnout víc.
Děkuji za tvá krásná slova i zájem <3

Víc než pozdní poděkování

(Fanny , 12. 10. 2016 21:59)

Chtěla bych Ti říct především děkuji.
Okomentovala jsem množství povídek a shodou spousty náhod Klíč ani jedinkrát. Téměř neomluvitelné. Klíč jsem poprvé četla již dávno, ale také dávno po dokončení a vzhledem k tomu, že to byla má první srážka se slashem a snarry zároveň... Bylo to místy velmi obtížné a neuvěřitelně.. nové, ovšem už tehdy natolik výjimečné, že jsem se dostala nadšená až na konec a objevila úplně nový svět. Díky Ti i za to! Klíč rozhodně ovlivnil můj pohled na svět. Ale naprosté ohromení Klíčem přišlo až později. Nevím, kdy přesně se to stalo. Možná při opakovaném čtení v posteli v papírové formě? Oblíbené i méně oblíbené pasáže a dialogy jsem četla zas a znova. A díky němu jsem pochopila "význam slova" Bible. Klíč se jí stal - pro mě. Kniha, na kterou se obracím v dobrém i v zlém.
Děkuji Ti. A moc se těším na Stopy. Bude to zážitek.

Re: Víc než pozdní poděkování

(Alice, 12. 10. 2016 23:01)

Ahojky, Fanny :-)
Já děkuji tobě, velmi <3 Za tvou přízeň i věrnost Klíči, jsem šťastná, že ti mohl nabídnout něco, co jsi hledala / chtěla :-)
Byla bych pokrytec, kdybych tvrdila, že zpětnou reakci čtenářů nepotřebuji, že mě pozitivní komentáře nezahřejí, jistěže jsou pro mne důležité a hodně pomáhají v dalším psaní. A pokaždé, když se dozvím, že Klíč otevřel svět slashe novému čtenáři, jsem nadšená a velmi vděčná za tu darovanou šanci.
Stejně tak chápu, že ne každý čtenář komentář píše, proč tomu tak je, a že v tom není nic negativního. Stačí mi podívat se na počet návštěv - a když se čtenáři vrací, zřejmě se jim to líbí. Víc vědět nemusím, to je vaše svobodná volba se se mnou podělit o svůj prožitek. Ale vždy si ráda přečtu vaše názory, pocity, příběhy :-)
Snad tě Stopy nezklamou; a pokud ano, zůstaň s Klíčem :-)
Ještě jednou děkuji!

Beze slov

(Katniss, 29. 9. 2016 22:13)

Nemám slov ! Ke tvému ohromujícímu a naprosto kouzelnému Elysejskému klíči mě dovedla náhoda. Merlin díky za ni. :) Se zatajeným dechem jsem hltala kapitolu za kapitolou. Byla jsem úplně pohlcená, ohromená a jen jsem žasla nad tvým umem. Tvůj příběh mě uchvátil. Tolik lásky, tolik bolesti, tolik KRÁSY. Až jsem si říkala, jestli je to vůbec možné? Stvořit něco tak mimořádného, magického a obdivuhodného. Něco tak silného ! To jak si dokážeš hrát se slovy - doslova jim vtisknout život, jak s nimi dokážeš čarovat, je naprosto neuvěřitelné.
Příběh jsem četla už několikrát a udivuje mě, že v něm stále nacházím něco nového, překvapivého - další nový střípek, nové poznání..Tvůj příběh mě dokáže vždy utěšit, zvednout mi náladu, pohladí mě po duši. Dá člověku poznat sílu pravé, čisté lásky a to je něco opravdu magického a kouzelného.
Slovy ani nedokážu popsat, jak moc jsem ti vděčná za tuto krásu a za to, že svým příběhem mi vždy prozáříš den! Tvůj příběh byl mojí inspirací, mojí útěchou, mojí radostí.
Jsem opravdu moc, moc nadšená, že jsi se rozhodla v příběhu pokračovat a jsem hrozně zvědavá a ještě víc natěšená na první kapitolu Stop šelmy.
Nakonec ještě jednou hrozně, hrozitánsky obrovské DÍKY za to, že jsi se s námi podělila a ještě podělíš (doufám :)) o něco tak nádherného a čistého. O kousek svého světa, kousek své fantazie. ♥


Re: Beze slov

(Alice, 12. 10. 2016 11:20)

Ahojky, Katniss :)
Děkuji! <3 Jsi úžasná; moc děkuji za vše, co sis v Klíči pro sebe našla <3
Stopy budou jiné (psala jsem to mnohokrát a nepřestanu varovat :-D). Jiné - a stejně intenzivní, aspoň pro mne. Můj svět, jakým je dnes. Věřím, že i jiní v něm najdou sebe, jinak než v Klíči. A někteří ne. Pro ty zůstane Klíč, nedotčený, plně k dispozici vaší fantazii :)
Moc ti děkuji :)

Děkuji

(Hoshi, 18. 9. 2016 21:54)

Chci ti pořádně poděkovat, za úžasné dílo, které jsi vytvořila. Klíč jsem četla před několika lety a mám i knihy a neustále se k nim vracím. Nevím co je úžasnější - slova provázená hudbou, bohatost významů, nebo city vpletené do písmen. Nikdy jsem nečetla nic lepšího. A já nedělám nic jiného, než že jen celé dny čtu a čtu.
Jsem zvědavá na pokračování. Vždy se po úspěšně zakončené knížce bojím, že další díl to jen zkazí, ale tys mě přesvědčila, že nemůžu odsuzovat dřív, než zjistím, kam vede tvůj proud myšlenek. Takže... těším se na další díl a nervózně ho očekávám...

Re: Děkuji

(Alice, 12. 10. 2016 11:10)

Ahojky, Hoshi :)
To já velmi děkuji <3
K pokračováním všeobecně sdílím tvůj skeptický pohled, příliš často to takové je. Zklamaný bude každý, kdo čeká "druhý" Klíč, to jednoduše není možné, jsem jiná, můj svět je jiný, a upřímně k čemu psát dokola totéž? Stopy jsou jiné. Nejsou pro každého. Kdo měl rád Klíč, může Stopy zavrhnout, koho Klíč neoslovil, může být osloven Stopami; nebo oba příběhy mít rád či oba zavrhnout :) Vše "povoleno" ;-)
Ještě jednou ti nesmírně děkuji za tvou lásku Klíči! :)

SOUNTRACK

(sirriana, 15. 9. 2016 13:32)

Jen me tak napadlo. Neudelal nahodou nekdo takovy sountrack pruvodce Elysejskym klicem ? Vyber hudby k vybranym kapitolam je brilantni a dokonale podtrhuje zazitek.

Re: SOUNTRACK

(Alice, 12. 10. 2016 11:03)

Ahojky, Sirriano :)
Kdysi na YT jedna ze čtenářek soundtrack vytvořila, ale už tam není, nejspíš i proto, že mnoho z odkazů časem bylo nefunkčních, sem na stránky jsem některé dohledala a doplnila... Je to škoda, každá z těch písní byla výjimečná a v psaní mi pomáhaly - na druhou stranu byly výjimečné pro mě, takže se nemusely líbit každému :) Jsem moc ráda, že tebe oslovily :) (K dohledání stále jsou, záměrně jsem pod každý klip psala o hudbě co nejvíce informací)

Ohromená

(Sasha, 13. 9. 2016 17:04)

Ahoj, Alice.
Už jsou to skoro dva roky, co jsem poprvé četla Elysejský klíč. Chodila jsem v té době do školy, ale stejně jsem se nedokázala odtrhnout; málem jsem skončila v ředitelně. Od té doby nedokážu čít originál, protože tvůj příběh je o tolik krásnější. Spoustu jsem se toho od tebe naučila, ať už třeba, jak se dá hrát se slovíčky. Tehdy to bylo poprvé, co jsem si musela vzít týden pauzu a absolutně nic nečíst; tak moc mě to ovlivnilo a potřebovala jsem to rozdýchat. Stále se k Elysejskému klíči vracím a považuji ho za ten nejkrásnější příběh, který jsem kdy četla. A já jsem toho četla už velkou spoustu. Pokaždé, když to čtu znovu, cítím se skoro jako tenkrát, když jsem byla k smrti nervózní, pokud jsem zrovna nedržela mobil a nečetla.
Když jsem se dozvěděla o pokračování, dozvěděl se to každý, koho znám; vůbec nezáleželo na tom, jestli to četli nebo ne. Celé dny jsem byla jak u vytržení a stejně tak tomu je, kdykoli si na to vzpomenu.
Jsem moc ráda, že pokračuješ v psaní. Jsi mou velikou inspirací a tvůj příběh mou útěchou.
Sashka

Re: Ohromená

(Alice, 12. 10. 2016 10:57)

Ahojky, Sasho :)
Velmi ti děkuji, jsi nesmírně laskavá <3 Děkuji za tvou lásku Klíči. Snad Stopy nezklamou, třebaže budou odlišné - a pokud ano, smaž je na sítnici oka ;-) a zůstaň s Klíčem :)
Ještě jednou děkuji :)

Keep being amazing Alice

(Sayoko, 2. 9. 2016 15:46)

Musím přiznat, že na Klíč jsem narazila strašně, strašně dávno. Ale nečetla jsem ho, právě kvůli informaci "slash" a to ještě na pár, který jsem si vůbec, ale vůbec nedokázala představit. A tak jsem to nechala být. O několik let později, přesněji před třemi lety jsem na Klíč narazila v komentáři ve skupině na FB, která se týkala knih. Původní komentář obsahoval otázku, zda členové skupiny čtou fan fikce. Pročítala jsem si vlákno odpovědí a právě jeden komentář se zmiňoval o Klíči. No... Napodruhé jsem neodolala. Bylo zrovna zkouškové, přesto jsem ho celý přečetla za týden.

Musím přiznat, že mi padala brada a celé mé vnímání Harryho Pottera bylo určitým způsobem pozměněno. Rok potom jsem se sem znovu vrátila. A příběh, i když už jsem ho znala, působil úplně stejně jako poprvé. Letos jsem to ještě nestihla, ale do konce roku daleko. A novinka o pokračování se mnou náležitě zamávala. Takže se na nový příběh těším, nejspíš to bude jedna z věcí, která bude nakopávat mou vlastní fantazii. Ať se daří v psaní

Re: Keep being amazing Alice

(Alice, 12. 10. 2016 10:40)

Ahojky, Sayoko :)
Děkuji ti :) Děkuji za tvou přízeň Klíči, děkuji za to, že jsi dala šanci slashi a snarry - je to vážně nový, prostorný a půvabný svět ;-) - děkuji za tvé návraty. Pokračování bude jiné. Snad nezklame :)
Moc děkuji <3

Doposud žádná

(Pája, 1. 9. 2016 11:51)

Komentáře nepíšu, slashe nečtu. Vlastně je spousta věcí, které Elysejský klíč změnil. Kde začít? Jako určitě mnoho z Vás jsem "vyrostla" na Harry Potterovi. Jako první jsem viděla Kámen mudrců v nějakých sedmi, osmi letech. Je mi skoro pětadvacet a pořád koukám, čtu, furt dokola. Nevím proč, možná je ve slovech od Rowlingové skrytá droga, možná je to pouze můj pokus o útěk z reality. Pokud by se v nich však skutečně skrývalo cosi návykového, co do nich potom musí přidávat autorka EK? Odpověď na tuto otázku bych ráda znala...
O EK jsem se doslechla náhodou od kamaráda. Byli jsme zrovna na terase restaurace a než nám donesli oběd musím, i když s neskonalým studem, přiznat, že jsme se hodně nasmáli. Harry a Snape jako pár? To snad ne, kdo může takovou hovadinu vymyslet. A tak jsme jako parta puberťáků vtipkovali na dané téma. Doma jsem však neodolala. Je to něco, co se týká Harryho Pottera, chtě nechtě to musím znát. Ještě téhož dne bylo staženo a rozečteno. Pravda, prvních asi 300 stránek (v čtečce knih celkem přes 2000) jsem si zvykala na styl psaní, na nové věci, které mi do Harryho světa neseděli - jako nová kouzla, názvy, místa, rozdíly. Poté jsem na 3 dny zmizela ze světa. Upřímně nepamatuji si, že by se mi něco podobného s čímkoliv stalo. Ať už se jednalo o sexuální pasáže, kdy mě neviditelný háček škubal v břiše, o zamilované pasáže, kdy mě to až bolelo nebo o strachem si smíchem prosycené pasáže, kdy jsem se nahlas smála nebo se slzou na krajíčku čekala, co bude dál. Prostě NEUVĚŘITELNÉ.
Podle mého názoru je ten příběh napsán takovým způsobem, že je úplně jedno, kdo v něm vystupuje. Pokud by takto byl popsán vztah Filche a paní Norrisové, mělo by to podobné účinky. To, že se popisuje vztah mých dvou nejoblíbenějších postav ze světa čar a kouzel pouze umocnil celkový zážitek.
Přečetla jsem již nespočet knih, ale žádná nedokázala pohnout podstatou bytí jako tato.
Autorko, smekám před tebou!

Re: Doposud žádná

(Alice, 12. 10. 2016 10:35)

Ahojky, Pájo :)
Mnohokrát děkuji za tvá slova, za veškerou upřímnost, děkuji, že jsi dala Klíči a všeobecně slashi a snarry šanci :) Takové reakce mě vždy nesmírně zahřejí. Jsem tvým dlužníkem <3

O.O

(An, 29. 8. 2016 9:12)

Už se nemůžu dočkat! Už jen ta ukázka ve mě vyvolala velmi silnou reakci. Držím palce ať se ti daří :)

Re: O.O

(Alice, 12. 10. 2016 10:26)

Ahojky, An,
moc děkuji, snad nezklamu :-)

====

(weras, 23. 8. 2016 15:40)

Chválu a úžas nad tvou povídkou EK jsi četla opravdu mnohokrát. A já se všemi jenom souhlasím!! EK už mám přečtený tolikrát,že bych ho mohla skoro citovat. Jsem opravdu moc ráda,že už i já mohu napsat svůj názor(vlastně už jsem ho napsala,když jsem objevila Saxiny stránky a na nich tvoje povídky.Např. Okamžik. Píšeš prostě neskutečně nádherně,ať už je to FFHP,nebo náš normální svět.).Teď jsem opět dočetla EK a zjistila jsem,že opět můžeme komunikovat. Skvělé. Neskutečně se těším na tvoji novou povídku a doufám,že jsi naši dvojici nerozdělila.Neumím si představit ani jednoho s někým jiným.Takže díky za to,že jsi se vrátila a že opět píšeš!!!!!

Ahojky, weras :-)

(Alice, 24. 8. 2016 14:22)

Moc ti děkuji - za všechny tvé komentáře, dohledala jsem si je u Sax, jsi úžasná! Můžu jen stále opakovat, jak velmi jsem vděčná za věrnou přízeň a lásku, kterou příběhům dáváš i po takové době, třebaže to už musí znít ohraně, stále je to pravda a jinak to vyjádřit neumím. Velké Děkuji, werus!
Ani já si neumím představit Severuse bez Harryho a naopak, jedno v jakém vztahu, snarry, severitus, ti dva jsou mé stálice :-) A rozdělit je? V takovém případě by se tomu jistě oba intenzivně bránili a dokázali nemožné, jen aby se "našli" ;-) Severus přísahal, že Harryho neopustí, ať se stane cokoliv. A on své sliby plní <3

ach...

(Popoles, 23. 8. 2016 23:55)

Stejně jako ostatní se nemohu dočkat a zárověň se bojím. Vím, co se mnou dělal Klíč, každý pátek jsem měla tik, nervózní klikání, jestli už je nová kapitola. A pak - pokaždé - totální rozklad mé osoby na atomy. Vždy mi trvalo celý týden, až do další kapitoly, abych se aspoň částečně sebrala. Takže - těším a bojím :-)
A víš, Alice, co je zvláštní? Přesně tenhle obrázek magického pantera - tedy až na ty oči, můj má modré - mám už rok jako pozadí na ploše... Asi stejnou dobu jako vím, že se chystá pokračování LK... Jsem ráda, že jsi opět mezi námi.