Jdi na obsah Jdi na menu
 

Hadí klubovna aneb místo k rozhovoru, syčení povoleno

14. 01. 2016 ...?

Ne. Navždy.
 
always-alan.jpg
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

865f9333-0e84-48cf-9c23-e06ef08ddb45.jpg

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 


tumblr_mzhyxlwapi1qgrwnyo1_250.gif

 

 

 

 

 

Arkadiusz Reikowski - Farewell ft. Mary Elizabeth McGlynn

I have faith

that you are safe

Alice

________________________________________________________________

17. 08. 2016

Drazí Klíčci,

z jistých důvodů jsem musela vaše předchozí komentáře  opět archivovat, neskutečných 450 vzkazů, 92 stránek, vašich překrásných slov, která mne nikdy nepřestanou hřát, pečlivě uschovaná. Jsem tolik vděčná za všechnu vaši lásku, kterou jste příběhu věnovali! heart

Ohledně pokračování, pro ty z vás, které zajímá, ale Facebooku nefandíte, jsem se rozhodla vložit sem pár základních informací :-)

1. Pokračování Klíče zveřejním zde, na stránkách Elysejského klíče.
2. Přesné datum prvního zveřejnění stále neznám, jsem sice v jeho závěrečné fázi, přesto jde o tu nejobtížnější (a po téměř třech letech věnovaných jeho psaní se už ozývá vyčerpání a sem tam musím tvorbu na čas odložit).
3. Zveřejňovat začnu až ve chvíli, kdy bude příběh kompletně dopsán, abych měla jistotu, že nezůstane nedokončený.
4. Stejně jako při Klíči vás na počátku uvítám hned několika celými kapitolami.
5. Zveřejňování bude probíhat také stejně, tedy každý pátek, při delších kapitolách (některé mají 60 - 80 stránek) je můžu rozdělit na pátek + následující úterý, tahle volba bude čistě na vás

6. Jeho název zní: "Stopy Šelmy"

Pokud by někdo měl zájem vytvořit k němu doprovodný obrázek, vložit do něj svou představu, velmi to uvítám. Zcela záměrně nyní, když nevíte téměř nic ;-)

Kontakt na mne je stále stejný: oreally.alice@gmail.com

nebo na FB: www.facebook.com/alice.oreally

(pokud mě tedy zrovna neblokují :-D )

Ukázky vkládám veřejně, abyste mne nemuseli mít v přátelích.

Něco malého pro inspiraci ;-)

Harryho Mrazivá

mraziva.jpg

19. 08. 2016 "Startující" malý střípek - Harryho první setkání s Mrazivou ;-)
_______________________________________________________________

Harry čekal lva. Velkého zlatého lva; jednou Nebelvír, vždycky Nebelvír, skoro jako genetická vada, té se taky nemůžete zbavit.
Ale byl to jaguár. Drobný, štíhlý, mrštný. Skoro malý. Melanický jaguár. Černý panter.
Podle Aztéků je bohem noci, smrti a magie. Symbol moci a síly, zprostředkovatel komunikace mezi živými a mrtvými.
Panthera, latinský název pocházející z řečtiny, znamená predátor všech. Stiskem čelistí předčí lva dvojnásobně, jediným skousnutím rozdrtí lebku, dokáže skolit tři sta kilového býka, a potom si ho odtáhnout do úkrytu. Nemá přirozeného nepřítele, stojí na samotném vrcholu potravního řetězce.
A byla to ona. Harry netušil, jak to ví. Prostě to věděl.
Seděla tam, sledovala ho.
Silný ocas složený kolem těla, přes lícní část a hrudník několik menších červenohnědých maskovacích skvrn ve tvaru růží, černou srst lesklou tak, až v lomu světla vypadala stříbrně žíhaná; kulatá hlava, drobné uši, třpytivý čenich, dlouhé vousky.
Předpokládal rudé oči.
Ale měla je bílé.
Bílé.
S mléčnými žilkami, bílé jako nejdokonalejší, nejčistší krystalky popraskaného ledu, s tím nejjemnějším dýchnutím světlounce modré.
A uprostřed, tenká černá vertikální čárka.
…Byla překrásná.
 
Seděla. Nehýbala se. Sledovala. Pohled plný pronikavé inteligence.
Páni, hlesl Harry. Tohle jsem… nečekal.
Takže ty ses nemohla rozhodnout, jestli být kočka nebo had.
Chápu.

________________________________________________________________

12. 10. 2016

 
Drazí Klíčci a budoucí Šelmičky, technika nás zradila a obetovaná část Stop zmizela v nenávratnu dřív, než se ke mně dostala. Nemůžu chtít, aby to dělala znovu, tudíž děkuji Kamikaze za její snahu, veškerou pomoc a přeji mnoho úspěchů :-) Co to znamená pro vás? Že Stopy budou ještě větší výzvou! Kromě všeho, co jsem si v příběhu vymyslela, vás čekají ještě zákeřnosti v podobě překlepů, chyb, přičemž některé jistě budou stát za to. Chcete maličký příklad? Jak je libo ;-)

Správně: "Ruce se mu třásly. Schoval je pod stůl."
Napsáno: "Ruce se mu třásly. Schoval se pod stůl."

Tohle jsem objevila až po několikátém čtení; betovat sám sebe je vážně těžké, s každým čtením něco opravuji a mohla bych to dělat donekonečna. Pravděpodobně. Ale můžeme udělat soutěž pro odvážné Šelmičky, které vytrvají, o nejlepší nalezenou chybu / překlep! :-) (Odměna mě nenapadá, pardon)

Nyní jsem delší dobu nepsala, příběh stojí na místě. A důvody, které jsem měla pro předsevzetí, že nezačnu zveřejňovat před dopsáním, stále trvají - jen mi to je už jedno. Nabízím vám tedy možnost vyjádřit váš názor. Pokud budete mít zájem, můžu začít Stopy zveřejňovat s varováním, že příběh nemám dokončený, hodlám rozdělovat kapitoly delší než 30 stránek ve wordu (těch bude většina zhruba od čtvrté kapitoly). Jakmile se opět rozepíšu, nebudu schopná reagovat a věnovat se vám s odpověďmi v komentářích (samozřejmě někdy ano, ovšem raději upozorňuji předem), ani se "šperkováním" zveřejňovaných částí o hudbu a obrázky. Anebo si můžete počkat, až psaní dokončím. Upřímně říkám, že obě varianty jsou v pořádku.
Píšu pro sebe. Zveřejňuji pro vás. Takže kdo jiný by měl rozhodnout než vy? Pokud si zvolíte začít - na vlastní nebezpečí a s vědomím všech nedostatků i rizik ;-), první kapitoly s úvodem, který velmi doporučuji přečíst, se tu objeví v pátek 29. 10. 2016.

A jako "poslední varování" je tu titulní obrázek ke Stopám.
Mé velké díky za tento skvostný nápad náleží Lily, první ztvárnění vytvořila grafička Karolínka, kterým mi velmi pomohla si ujasnit mé představy (i mou neschopnost vyjádřit je srozumitelně :-D ), jeho spáchání padá na mě se všemi jeho nedokonalostmi. Do posledního detailu představuje stěžejní děj - ano, skutečně ho vnímejte jako varování ;-)
  stopy-selmy.jpg
Nejsnadnější se mi zdá malá anketa. Jsem si vědoma, že sem nechodíte pravidelně, proto nechám dotazník běžet od 12. 10. 2016 do 26. 10. 2016. Pro počet vyjádřených názorů nemám žádný limit, vždyť jeden čtenář je vše, co autor potřebuje, no ne? :-)
Nuže... je to na vás :-)
15. 10. 2016
Právě jsem odhalila, že 29. 10. 2016 je sobota, nikoliv pátek. Se mnou bude ještě zábava... :-D

26. 10. 2016

Mnohokrát děkuji všem, kteří se zapojili, ať už kliknutím na volbu nebo vyjádřením - jste úžasní :-) A zde je výsledek ankety:

anketa-stopy.jpg

Vaše reakce, názory a komentáře k anketě Stopy

Takže... uvidíme se tu v pátek :-)
Ano, opravdu v pátek 28., pátky jsou zdejší tradice a přeji si ji zachovat, třebaže jsem zmatečně ohlásila sobotní datum; v sobotu zde první kapitolky stále budou ;-)

                                                      Těším se na vás heart

_________________________________________________________________________

11. 02. 2018
Zdravím, světe 
Zpracovávám šok, kolik času uplynulo. Dlouho jsem tu nebyla, popravdě řadu měsíců ani nevěřila, že se ještě vrátím, tak byly těžké. Zabloudila jsem ve svém monolitu, hluboko. Ale Lilly s Astrou do mě zaryly drápky, zarputile držely, připomínaly mi vás, Severuse, zatvrzele znovu a znovu zažíhaly světýlko, kdykoliv mi zhaslo. Před nedávnem se cosi stalo. Neptejte se, netuším co. A opravdu nevím, jak dlouho to vydrží. Teprve se rozkoukávám, obezřetně pokouším o první krůčky. Vracím se k psaní, zvolna, prozatím k dopsání dávno slíbených Zelených pro Severuse.
Dnes, nyní, po věčnosti, v sobě cítím lásku. Nesmírnou. A komu jinému ji dát, s kým jiným sdílet, než s vámi a Severusem?
Též jsem si právě přečetla najednou všechny vaše komentáře od chvíle, kdy jsem propadla králičí norou. Vím, že jsem mnohé četla už dřív, ale v monolitu jaksi slova blednou a písmenka se drolí. A jsem... v úžasu. Ohromená. Sedím tu doslova v posvátné úctě nad tím, v jakém množství a jak vzácně, výjimečně laskavých, moudrých, dobrých bytůstek, víl, princezen a dušiček tu nacházím, jaké požehnání mi bylo dáno čtenáři, jakými jste vy. Nejde jen o vaše návraty, přízeň, nesmírnou trpělivost a pochopení, či touhu si Stopy dočíst, dočkat se konce, z obojího čerpám sílu stejnou měrou - ale z vašich slov cítím TAK cenné poselství, tolik magické moci! Protože každý jeden z vás neustal, žije, bojuje, má odvahu milovat, plakat, smát se, tančit, snít, všichni nesete pochodeň a rozséváte dobré světlo, své vlastní krásné světlo, předáváte dál; třebaže já vyhasla, nevzali jste to jako prohru, znamení, že tudy cesta nevede, nenechali být, ne, vy kráčíte pevně se zářivou lucernou a trpělivě učíte svět, že být dobrý má smysl, že kouzla jsou skutečná a jedinečné zázraky všichni nosíme v sobě, stačí se podívat, naslouchat... Jste úžasní.
S pokorou a respektem před vámi smekám. Je mi ctí, že jsem vás směla poznat.
Děkuji. 

A prozatím, jako první vlaštovku (kéž) a ukázku mého znovuzrozeného batolení, vkládám krátký úryvek ze svých Zelených, jen pro vás.
 
Abel Korzeniowski - Table For Two

"Čiré štěstí? Ten magický moment, neposkvrněný, nesrovnatelný, absolutní, pod záštitou andělských křídel kdy i faunové zmlknou, aby nerušili, jaksi bezpodmínečný, neboť neohlášen vás obejme třeba v nejvšednější z chvil, takovou má moc, neohraničeně tajemně čarodějnou, pravidla se ho netýkají, paradoxy zbožňuje – a je to, jako by vám během oka mrknutí v hrudi vyrašil pupen, jásavě vytryskl v běloskvoucí květ, celičkého vás naplnil a byl skrz na skrz dobrý? Nadpozemsky. Rušil fyzikální zákony, omezenost lidského bytí, času, dimenzí, stali jste se kapkou v dokonalé harmonii s miliardami jiných proudící oceánem prapůvodní lásky, z níž jsme povstali, kam se vracíme. A zdá se to věčné, třebaže vteřinová ručička hodin stěží stihne třikrát čtyřikrát poskočit. Věřím, pevně věřím, že jste tohle prožili, již tam byli, opět zavítáte.
I Severus ho poznal."
 
S vděčností a láskou,
vaše Alice
____________________________________________________________________
 
14. 04. 2018
Vyjádření k dotisku Klíče
 
Jelikož se mi v uplynulých měsících podobné dotazy množí, odpovím zde. Nic bych pro vás neudělala raději! (snad kromě dopsání Stop a Zelených :-) )
Věc se má takto - je předem nutné znát přesný počet výtisků a čím více, tím jsou levnější, (a nezapomenout, že dnes už ani poštovné a balné nejsou právě levné), tudíž jako dřív Lilly sesbírat informace a zaevidovat je (velmi časově náročné, s většinou je potřeba komunikovat víckrát, získat chybějící detaily, případně domluvit speciální přání dotyčného). Ideálně po delším čase, aby se možnost dotisku rozšířila. Načež se objednávka zadá a přijde faktura - splatná předem. Poprvé i podruhé jsem si takovou investici dovolit mohla, s výhledem, že se mi vrátí během cca půl roku (a pochopitelně v souladu se zákonem, ač na hraně, jsme se s Lilly o jisté náklady podělily, zaplatily ze svého, abychom se na cizích autorských právech neobohacovaly, a tudíž zcela prokazatelně na celém projektu tratily). Dnes již finanční záštitu dělat nemohu, moje životní situace se dramaticky změnila. Lilly řeší mimořádně závažnou rodinnou událost dlouhodobého rázu.
Takže - obě bychom nesmírně rády, ale nemůžeme. Rozhodně ne nyní, či letos. Obě nevylučujeme, že by se to změnit mohlo, snad, někdy :-)
Ale pokud by se toho někdo zodpovědný chtěl zhostit, pokud vy byste souhlasili, že se složíte / uhradíte předem (protože jiné řešení mě nenapadá, ale sama to po vás chtít odmítám), má můj naprostý souhlas, kontakty s vydavatelstvím, kde je vše již domluvené a připravené z minula, bychom daly k dispozici.
A třebaže pro mne i Lilly šlo o jednu z nezapomenutelných, úžasných životních událostí a rády vzpomínáme, nikdy bychom to nevzaly zpět, nemůžu nepřipojit, že to celé zařídit bylo vyčerpávající :-) A lehce šílené :-D
Mrzí mne to, nesmírně. Mít finanční zázemí, dám jich okamžitě pár desítek vytisknout a postupně (samozřejmě bez zisku) poptávajícím nabídnu. Bohužel nemám. Je mi to opravdu líto; i proto jsem kompletní text dala na stránky ke stažení ve Wordu a ne v pdf, abyste si ho mohli nejen vytisknout, ale i upravit dle svých možností, potřeb či přání. Je mi líto, že víc nabídnout nemůžu.
Snad aspoň nepatrnou útěchu, že jsem si pojistila (dvakrát), aby tyto stránky vám zůstaly k dispozici i tehdy, až tu nebudu, jako placené bez reklam (na neplacené se vrátit nelze) by je provozovatelé po první neuhrazené faktuře znepřístupnili. K tomu tedy nedojde :-)
Děkuji vám všem za věrnost i lásku Klíči 
vaše Alice
_____________________________________________________________________
 
20. 04. 2018
Moji drazí Klíčci, Šelmičky, má milovaná světélka 
Omlouvám se, že pokud se vynořím do reality, umisťuji ukázky na svůj profil FB a ne zde - je to prostě jednodušší, rychlejší. A nefér vůči těm, kteří FB  odmítají (což chápu). Tak tedy nyní pro vás: stále usilovně pracuji na "Zelených pro Severuse", píšu dál, ač stále pomaleji, než jsem doufala, energii mi odčerpávají zdravotní důvody i "přízemně materiální" potíže, které musím řešit, ALE blížím se k 60-té stránce (snad třetině až polovině příběhu).
Ukázka pro vás věrně čekající a snad se i těšící :-) (výňatek z rozhovoru Severuse a Lily Lenky Potterové)
 
„Jak vám to zní?“ nechal si Severus do očí vstoupit úsměv. Albus, Minerva, Poppy by ho viděli. Harry? Ano; asi.
Lily by ho spatřila nepochybně.
Postřehla i slečna?
„Zní mi to tak, že se na hodiny profesora Binnse nehorázně těším,“ opáčila střelhbitě, „provázanost všeho se vším mě fascinuje a tohle na dějiny vrhá nové světlo, nemůžu se dočkat!“
A usmála se.
Slyšeli jste někdy o synestezii? Týká se lidí, kterým se spojují vjemy, jinak a výrazněji než většině, které se souhrn smyslových počitků prolíná především s emocemi. Synestetici například grafické symboly vnímají v odstínech barev, naopak barvy obrazů jsou jim zvuky, slyší je, hudba vyvolává chuťové dojmy; obměn jsou spousty, každý synestetik má vlastní. Severus mezi ně nepatřil.
Přesto ho napadlo, že se usmála zeleně. Neopakovatelný, mechově hebký, čarodějný sluncem prosvítajícím listy. Zelený úsměv.
Opět.
Poprvé zhruba po třech desetiletích.
Protože takhle cítil Lilyiny úsměvy, tenkrát, později, ve věku křehkých něžností, tajnosnubném soukromí chvilek mazlivě vláčných jak průsvitné krůpěje lenivě stékající po plástvích medu; během jejich loučení s večerkou na spadnutí, k pomilování trýznivých návraty pro ještě jediné spěšné objetí, než se nakonec v šeru chodby ohlédla, poslala vzdušné políbení, zasněně usmála. Jen ona. Jen pro něj.
Zeleně pro Severuse.
Tak dávno… zapomněl jsem.
Tohle jsem dočista zapomněl; jak se to stalo, jak jsem mohl?!
Nepamatuji, kdy naposled jsem věděl. Znal ten pocit. Byl schopný si ho připomenout. Cítit.
Až doteď.
Otřeseně na dívenku hleděl.
Jak – nepatřičné.
Jak prolhané!
…A kruté.
Prosvítej skrz ni, Lily, obkresli své dary, jimiž jsi ji zahrnula, dej jí svá gesta, sluncem zulíbanou rez vlasů, drahokamy očí, vlož do nich hlubiny své nespoutané, laskavé moudrosti, rozezvuč její hrdlo svým smíchem. Zabíjej mne čímkoliv a třeba vším najednou; mé drahé navždy. Ty smíš.
Ale její úsměvy nejsou zelené.
Nemohou být.
Přeci nemohou, prostě ne-…
…Mohly by?
 
Se zelenou láskou,
Merlin s vámi
vaše Alice
________________________________________________________________
 
28. 05. 2018
 
 S nesmírnou láskou, bezmeznou vděčností k vám, kteří rozkvétáte v nalezeném štěstí a dovolili jste mi ho s vámi sdílet, k vám, kteří dosud na svůj moment čekáte, bojujete, nevzdáváte se, přes úskalí života jdete dál či si dopřáváte zasloužený klid ve vakuu, než se rozhodnete kudy a jak, a takové chvíle mi též s vámi dovolujete sdílet, být s vámi - jste mou rodinou, kterou jsem si vybrala. Ti, co mne osobně znají, vědí, jak extrémně zřídka TA slova říkám; jste rodinou, kterou chci a MILUJI. Sdílejte se mnou slunce jedněch, šero druhých, jsme v tom společně, každý jedinečný jsme jeden celek, nikdo není zbytečný ani navíc. Jsme.
Takže není podstatné, kdo září, kdo bloudí, kdo odpočívá; oni vědí, ke komu hovořím. Rodina nepotřebuje detaily, stačí vědět. Dnes je důvod slavit, dnes je důvod podepřít, dnes je důvod truchlit - dnes je důvod milovat 
A jak jinak oslavit rodinné setkání, než tím nejvzácnějším přípitkem, proneseným mlčky, protože víc netřeba?
 
 
Opřený o římsu, zůstal tam. Poměrně dlouho.
Nesbíral sílu jako po zničujícím souboji. Nepokoušel se naladit na melodii hradu, což dělával rád, nechat se unášet, zavřít oči, snít… Ne.
Stál. A vychutnával si jak Jaro, ten neskonale trpělivý zahradník, znalý rozkoše čekání, cenné odměny, jak v něm cosi procitá, na listím osiřelé, větrem usmýkané větvi titěrný výhonek, roste, mohutní, první puknutí, druhé, třetí a už se rozevírá, odhalí korunu květu. Překrásného.
Pak udělal, co neudělal roky.
Severus se rozesmál.
Jen trochu, tlumeně; přesně akorát, jak se směje srdce. Soukromě.
Bylo to natolik překvapující, že několik podřimujících podobizen zmateně zamžouralo, Brutus opět na svém místě na stole, ostentativně uražený, schoulený pod křídly, neodolal, podezřívavě vykoukl.
Severus se otočil, rozhlédl místností. Potřásl hlavou.
Řekl to nahlas. Jako by mohli pochopit.
„Vorvaň.“
A znovu se rozesmál.
 Tak tedy číše vzhůru a do dna!  
Merlin s vámi, s láskou
vaše Alice
________________________________________________________
24. 06. 2018
 Nepropásněte nově přidané Zelené pro Severuse od AQeris 
_________________________________________________________
06. 08. 2018
V Zelených pro Severuse nově přidané "Hvězdy v očích od Lowris" a v sekci Dárky od Vás verše "Pro Alici od Josky" 
_________________________________________________________
08. 08. 2018
S potěšením oznamuji, že na stránkách je nová sekce (najdete ji v menu vlevo) "Příběhy od AQeris". Aktuálně je vložena první povídka, pokračování se již píše. Doporučuji pro příjemnou chvilku pro všechny obdivovatelky Mistra Alana.
Osobně jsem byla nadšená 

 _________________________________________________________________

29.08.2018

Pro sladké čtení vloženo pokračování povídky od AQeris, nové sály vědomí i obrázky v Dárcích 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Re: Profil na FB

(Iva, 2. 8. 2016 6:27)

To je mi líto. Už se moc těším na pokračování tvého krásného příběhu.

Re: Re: Profil na FB

(samba, 2. 8. 2016 8:17)

Krapánek mě to vyděsilo, jsem zvyklá nakukovat. Jak se tohle může stát? Komu tohle stojí za to? Hlavně, že píšeš a holt budu nakukovat se. Prosím tě, napiš mi název té organizace, měla jsem málo času na registraci a když jsem ho měla tak, jsem zapomněla.

Re: Re: Re: Profil na FB

(Alice, 2. 8. 2016 8:38)

Někomu zjevně ano :-) Aspoň se mohl podepsat, abych věděla, komu poslat kytici hořepníčků ;-) Jméno té organizace je Avaaz - a děkuji <3

Re: Profil na FB

(Tereza, 2. 8. 2016 20:35)

No přiznám se, infarktové stavy mi fakt nedělají dobře :-) slyšela jsi jak mi ze srdce spadnul ten obrovský balvan?

Re: Profil na FB

(Daydreamer., 8. 8. 2016 9:28)

To mě moc mrzí, snad se přijde na to, proč se tak stalo. No a prozatím aspoň přeji příjemnou atmosféru při psaní. Těšíme se :-)

Re: Profil na FB

(Mononoke, 8. 8. 2016 14:03)

Je to iba systém plný systémových chýb.
Želám aj napriek tomu veľa tvorivých síl.

Profil na FB

(Astra, 4. 8. 2016 19:32)

Stránky záhadně zmizely, ale příběh zůstává a všichni se na něj těší!!

OZNÁMENÍ

(Alice, 5. 3. 2016 15:20)

Hledám dobrou duši betující, na plný úvazek; odměna jistá - bezesné noci (v lepším případě), děsivé noční můry (v tom horším), předčasné vypadávání vlasů, ztráta chuti do života a mnoho dalších skvostných benefitů... Emotikona wink
S ohledem na mnohé změny v mém životě za uplynulou dobu si již netroufám zaručit předchozí kvalitu (doufám) ohledně gramatiky. Pokračování Klíče je už nyní velmi rozsáhlé a sám příběh je poměrně dost komplikovaný, hrubým odhadem mi chybí 150 stránek, pravděpodobněji víc (1 až 2 kapitoly) do konce; a nedůvěra v sebe ohledně překlepů a chyb mne trápí stále víc. Bohužel potřebuji někoho, kdo bude schopný snášet mou posedlost novotvary i specifický sloh. Pokud by se našel někdo odvážný se spoustou času, trpělivosti (a vlasů? :-D), napište mi prosím do zprávy na FB - https://www.facebook.com/alicefay.oreally
Děkuji! Krásný den všem,
Merlin s vámi!

Re: OZNÁMENÍ

(Alice, 7. 3. 2016 2:32)

Mnohokrát a nesmírně děkuji všem, které se ozvaly - jste báječné, úžasné, ohromily jste mne. Opravdu jsem to nečekala. DĚKUJI!
A dovolím si představit svou betu - je jí KAMIKADZE. Děkuji ti :-)
(Výtečné jméno, s ohledem na benefity... :-D)

Re: Re: OZNÁMENÍ

(grid, 7. 3. 2016 20:45)

Som nadšená, dámy! Nech sa darí.

Re: Re: Re: Poďakovanie

(Mononoke, 14. 3. 2016 11:41)

Nadšenie moje po prekvapení strieda dychtivosť,
tento príbeh ožíva v pokračovaní mnohým pre radosť.
Perfektné chvíle, ktoré sme tu my čitatelia prežili,
často dali silu i nádej aj nám priamo do žily.

Mocní už v starom Ríme vedeli, že chlieb a hry slúžia k ovládaniu más,
zábava je neoddeliteľnou súčasťou bežného života i nás.
Na chlieb si stále zarábame poctivo v pote tváre,
ale zábavu si sami dnes z ponuky vyberáme.

Pokračovanie bude oslavou pre nás čo sme vytrvali,
Semper fidelis sme si dobrovoľne do mozgu vryli.
Na očnej sietnici sú ako laserom vytetované postavy,
vyvolený fiktívny príbeh nás niektorých stále zabaví.

Re: Re: Re: Re: Poďakovanie

(Alice, 25. 3. 2016 12:29)

Krásné, Mononoke - děkuji! :-)

Jen malé upozornění - má adresa na FB je nyní změněná na https://www.facebook.com/alice.oreally

Re: OZNÁMENÍ

(Zoé, 16. 4. 2016 22:28)

Ahoj, jsem nesmírně ráda, že se vracíš i když jsem na klíč narazila poměrně nedávno. Bylo by mi ctí, pomoci ti s beta readem :)

Re: OZNÁMENÍ

(vladous, 1. 8. 2016 10:59)

Alice můžeš se mi Prosím ozvat na mail? Děkuju. .

vladkaprokesova@email.cz

radost

(Siriiana, 19. 6. 2016 2:52)

Neumite si predstavit me obrovske nadseni, kdyz jsem prisla zkoumat, zda se nestal zazrak a neplanuje se prece jenom dotisk klice.
A on se zazrak stal a to v podobne pokracovani.
Muj nekonecny dik autorce pribehu, jelikoz neco tak krasneho jako klic . . . si preje mit clovek na policce v hmatatelne podobe.
Nezbyva mi nez tise a napjate doufat, ze by se snad dotisk mohl nekdy v budoucnu konat v kombinaci s pokracovanim. Verim ze zajemcu by bylo dost <3
Jo a taky netusim jak to vydrzim do vydani pokracovani :D

Re: radost

(Danča, 21. 6. 2016 18:01)

Ahojky, podívej se na facebooku na skupinu OpenSlash Cz/Sk, mohlo by tě to příjemně překvapit :)

...

(Daydreamer., 3. 4. 2016 0:33)

Na stránky Klíče už jsem dlouhou dobu nezavítala, ačkoliv čtu Klíč pořád a pořád dokola, věděla jsem, že se tu nic zásadního neděje. Ale dnes, jinak to nemohlo být, sám osud mě sem zavedl! A srdíčko mi z toho poskočilo, z té nejkrásnější zprávy, že se Alice vrací zpátky. Nevím, co říct. Snad jen - díky. Nutně potřebuju něco ke čtení, v čem by se dalo na chvilku schovat před světem. A to zatím u mě dokázala jen Alice. ALICE! Ani nevíš, kolika lidem děláš radost :-)

Elyzejský kľúč

(Mary, 13. 3. 2016 9:25)

Nedá mi nenapísať, je to silnejšie než ja. Elysejský kľúč mi ukradol asi týždeň spánku, ale neľutujem. Je to tá najúžasnejšia snarry čo som kedy čítala. Nie. Je to to najlepšie čo som kedy čítala. A že som toho prečítala dosť. Rowlingová sa môže schovať... Úplne ma to pohltilo, stále som ten príbeh mala v hlave, moja sústredenosť na čokoľvek iné bola nulová. S tabletom som chodila už aj na záchod. Celý deň som trpela, priala si nech je už večer, nech všetko pospí a ja sa budem môcť začítať.
Toľko emócií, ako si ty dokázala zobraziť na ploche čo len jednej kapitoly, to sa nedá opísať. Zmietali mnou takē emócie, až to nie je možnē... Slzy smiechu sa striedali so slzami smútku, v bruchu zvláštne mravenčenie, na hrudi zvieravý pocit, zimomriavky boli už mojou stálou kamoškou... Neviem slovami opísať, čo som pri čítaní prežívala, a čo cítim aj teraz, pár hodín po dočítaní....
Prvú časť 27 kapitoly (Sára)som takmer celú prerevala - cez slzy som ledva videla na písmenká-a pri tej druhej časti som sa usmievala ako slniečko na hnoji a okrem klasických zimomriavok mi, ako inak, tiekli slzy.... Keď som sa večer pustila do čítania záverečných kapitol, vedela som, že nebudem mať pokoj kým nedočítam celý príbeh. Že nepôjdem spať skôr ako prečítam posledné písmenko. Aj keby som nemala spať celú nAc.
Plakala som, modlila som sa, prosila Boha o šťastný koniec. Chvíľami som ani nedýchala a len čítala. Rýchlo ďalej, kým ešte vládzem. Kým vidím na písmenká. Kým je nádej, že to so mnou nesekne. Na koniec prišla taká neskutočná úľava (spoločné chvíle v domčeku, Harryho pomalé uzdravovanie a pokroky), že ten kameň, čo mi padol zo srdca, muselo byť počuť aj u teba.
A tak som opäť som spala asi dve hodiny, a ešte sa m Severus si Harrym vkrádal do snov a písal si svoj vlastný príbeh.
Dnes budem opäť ako živá mŕtvola, ale neľutujem. Som rada, že som na Elyzejský kľúč narazila, aj keď vlastne len náhodou. O to som tomu radšej. Veľmi ma ovplyvnil a zasiahol. Vďaka ti zaň.
Teraz sa cítim tak zvláštne prázdne. Akoby s uzavretím príbehu odišla zo mňa nejaká podstatná časť. Zároveň som plná emócií a sily. Je to divné? Asi nie.
Ľutujem len jedno. Že som ho neobjavila skôr.
Naozaj nie je šanca na ďalšie knižné vydanie? :-(

Otisk v duši

(Terez , 30. 1. 2016 12:20)

Na Elysejsky klíč jsem narazila náhodou a od té chvíle nemůžu dýchat. Četla jsem, četla, celý den a noc, četla jsem, smála se a plakala, tiše trpěla, věřila i si zoufala. Klíč se mi nesmazatelně otiskl do duše, vypálil tam svůj cejch a už tam navždy zůstane.

A pokud je nějaká, třeba i jen ta nejmenší možnost, že bych Klíč držela v rukou, budu věřit a čekat.

Jsem v půli cesty a čekám: Issabella.tereza@gmail.com

Začiatok a koniec

(Mononoke, 14. 1. 2016 19:30)

14. 1. 2016 Alan Sidney Patrick Rickman, predstaviteľ kultovej postavy Severusa Snapea prehral svoj boj s rakovinou.
Sychravý deň, smútočné blues,
dva kone tiahnu pohrebný voz,
varhanov tóny, priestor a čas,
herec dobrý opúšťa nás.

Pre vyrovnanú myseľ je smrť len ďalším dobrodružstvom. - Albus Dumbledore